Balkonová fotovoltaika

Popis úsporného opatření

Balkonová fotovoltaika

Poslední aktualizace: 5/17/2025

🌞🔋 Balkonová fotovoltaika: Energie z parapetu? Ano, ale jak na to? 💡🔌
image.png
Instalace balkonové fotovoltaiky v České republice představuje moderní způsob, jak si i v městském prostředí zajistit částečnou energetickou soběstačnost.
Tento termín však není v českém právním řádu explicitně definován jednou konkrétní normou. Právní režim balkonových fotovoltaických systémů se proto odvozuje z několika obecnějších právních předpisů a technických norem. Mezi klíčové normy patří zejména Energetický zákon (řešící provoz mikrozdrojů a připojení k síti), Stavební zákon (upravující instalaci jako stavební úpravu, často ve zjednodušeném režimu bez stavebního povolení za splnění podmínek), Občanský zákoník (důležitý pro nutnost souhlasu společenství vlastníků jednotek v bytových domech) a především Vyhláška č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny, která konkrétně stanovuje technické a bezpečnostní požadavky pro instalace do 50 kW, včetně těch balkonových. Další relevantní jsou i obecné technické normy (ČSN), zejména pro elektroinstalace a požární bezpečnost.

Orientační ceny

400 Wp cca 5000 Kč - 6000 Kč (bez baterie)
800 Wp cca 9000 Kč -15000 Kč (bez baterie)
Baterie cca 10 000 - 15 000 Kč/kWh

Nutné komponenty pro sestavení balkonové FVE

Fotovoltaické panely:
Samotné panely jsou základním prvkem, který přeměňuje sluneční záření na elektrickou energii. Zdroje zdůrazňují, že by měly být tvořeny nehořlavou konstrukcí (materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2, s výjimkou stínicí fólie a izolačních hmot).

Nosná konstrukce:
Konstrukce, na kterou jsou panely umístěny, musí být také z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Způsob kotvení je kritický a neměl by zasahovat do nosných konstrukcí stavby, pokud se chcete vyhnout stavebnímu povolení.

Kabelové vedení/rozvody a úložný materiál: Pro propojení panelů a dalších komponent je nezbytná kabeláž. Pro vnější části musí být odolná proti ultrafialovému (UV) záření.

Střídače:
Zařízení, které převádí stejnosměrné napětí (DC) z panelů na střídavé napětí (AC) pro použití v domácnosti. Střídače umístěné na obvodovém plášti budovy nebo uvnitř budovy musí být instalovány na konstrukci třídy reakce na oheň A1 nebo A2, případně na nehořlavé podkladové konstrukci. U systémů typu "Plug & Play" může být střídač integrován přímo v panelu nebo malé krabičce.

Rozvaděče, sběrače:
Další prvky elektrické instalace pro sběr energie a její distribuci. I tyto, pokud jsou umístěny venku nebo uvnitř, musí být instalovány na nehořlavém podkladu.
Komponenty/prvky pro zajištění bezpečnosti a souladu s předpisy:

Prvek pro bezpečné vypnutí a odpojení:
Musí být zajištěna možnost odpojení systému od elektrické instalace bytu/domu. Tento prvek musí být na přístupném místě, označen a chráněn proti volnému užití. Pro výrobny na budovách je navíc požadováno zajištění vypnutí a odpojení výrobny od elektrické instalace prvkem dle ČSN 73 0848.

Zajištění bezpečné úrovně stejnosměrného napětí:
Instalace musí zajistit dosažení bezpečné úrovně stejnosměrného napětí v jakékoli části stejnosměrného rozvodu. (Poznámka: Výjimka pro výrobny do 10 kW na rodinném domě existuje, ale její aplikace na bytové domy je sporná z důvodu vyšší koncentrace osob).

Dodržení technických norem:
Celá instalace musí být provedena v souladu s relevantními technickými normami (ČSN), zejména v oblasti elektroinstalací a požární bezpečnosti (např. řada ČSN 73 08xx).

Splnění podmínek Vyhlášky č. 114/2023 Sb.:
Tato vyhláška stanovuje konkrétní technické požadavky na bezpečnou instalaci systémů do 50 kW, což se plně vztahuje i na balkonové systémy.

Komponenty/prvky specifické pro typ systému:

Akumulátory (baterie):
Jsou nezbytné pro ostrovní (off-grid) systémy, kde vyrobená energie není určena k dodávce do sítě, ale k přímé spotřebě nebo uložení pro pozdější využití. U systémů připojených k síti nemusí být baterie nutné pro samotný provoz, ale mohou být přidány pro zvýšení vlastní spotřeby.

Omezovač přetoků (limiter):
U systémů připojených k vnitřní elektroinstalaci bytu (Plug & Play, mikrozdroje), které nejsou čistě ostrovní, je často nutná instalace speciálního zařízení (limiteru), které zamezí nepovoleným přetokům vyrobené elektřiny do veřejné distribuční sítě.

Elektroměr:
U systémů připojených k síti může PDS (provozovatel distribuční soustavy) vyžadovat výměnu stávajícího elektroměru za typ schopný měřit případné (i nežádoucí) přetoky.
Administrativní a projektové prvky (nejsou fyzické komponenty, ale nezbytné pro realizaci):

Technický návrh instalace:
Doporučuje se nechat si zpracovat nebo konzultovat technický návrh od odborně způsobilé osoby nebo firmy.

Souhlas SVJ (pro bytové domy):
Ačkoliv to není technická komponenta, pro instalace na balkonech bytových domů, které mění vzhled domu nebo zasahují do společných částí, je nutný souhlas společenství vlastníků jednotek.

Smlouva/Dodatek s PDS (pro systémy připojené do zásuvky):
Pokud se nejedná o čistě ostrovní systém, je nutné uzavřít novou smlouvu o připojení nebo dodatek ke stávající smlouvě s příslušným provozovatelem distribuční soustavy (PDS). Je nutné záměr ohlásit PDS.

Spočtěte si sami

Výroba FVE dle rozložení na různé orientace

Výhody, nevýhody, mýty

Silné stránky (Strengths) - Vnitřní výhody

  • Snížení nákladů na energie: Instalace umožňuje domácnostem snížit výdaje za elektřinu díky vlastní výrobě.
  • Částečná energetická soběstačnost: Systémy přispívají k dosažení alespoň částečné nezávislosti na dodávkách energie z distribuční sítě, a to i v městském prostředí.
  • Bezlicenční provoz: Pro systémy určené pro vlastní spotřebu a s instalovaným výkonem do 50 kWp se obecně nevyžaduje licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Čistě ostrovní systémy nevyžadují licenci ERÚ ani ohlášení PDS.
  • Zjednodušený stavební režim: Za splnění určitých podmínek (výkon do 50 kW, resp. od 1.8.2025 do 100 kW, bez zásahu do nosných konstrukcí, atd.) nevyžaduje instalace stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
  • Moderní a populární řešení: Jedná se o moderní způsob využití obnovitelných zdrojů energie v městských oblastech, jehož popularita roste.
  • Potenciálně Plug & Play instalace: Některé systémy jsou koncipovány pro jednoduché připojení do zásuvky.

Příležitosti (Opportunities) - Vnější pozitivní faktory

  • Rostoucí společenský tlak a podpora OZE: Společenský zájem o obnovitelné zdroje energie a energetické úspory roste, což může vést k širší akceptaci a podpoře těchto řešení. Města a kraje mohou mít obecně pozitivní postoj k OZE projektům.
  • Zjednodušování legislativy pro OZE: Legislativní rámec se postupně přizpůsobuje (např. nový stavební zákon, zvyšování limitů výkonu pro zjednodušený režim na 100 kW od 1.8.2025), což směřuje k podpoře malých obnovitelných zdrojů.

Slabé stránky (Weaknesses) - Vnitřní omezení

  • Nízký instalovaný výkon a omezená míra soběstačnosti: Balkonové systémy mají typicky nižší výkon (např. do 800 W nebo několik kWp) ve srovnání se střešními instalacemi na rodinných domech. To přináší technická omezení daná prostorem.
  • Vysoké technické a bezpečnostní nároky: Instalace musí splňovat přísné požadavky na bezpečnost, zejména dle Vyhlášky č. 114/2023 Sb., týkající se materiálového provedení (nehořlavost), bezpečného vypnutí a odpojení a zajištění bezpečné úrovně stejnosměrného napětí. Aplikace výjimky pro bezpečné DC napětí na bytové domy je sporná.
  • Potenciální nutnost omezovače přetoků: U systémů připojených do zásuvky je často nutná instalace technického řešení (limiteru), které zabrání nepovoleným přetokům do sítě.
  • Potenciální potřeba výměny elektroměru: Provozovatel distribuční soustavy (PDS) může vyžadovat výměnu elektroměru schopného měřit přetoky.
  • Přitížení konstrukce balkonu. Nutno raději posoudit statikem.

Rizika (Threats) - Vnější negativní faktory

  • Složitost a roztříštěnost právního rámce: Balkonová fotovoltaika není explicitně definována, její režim se odvozuje z více zákonů a vyhlášek, což může být pro laika obtížné na pochopení a dodržení. Je nutné sledovat aktuální právní stav a výklad.
  • Nutnost souhlasu SVJ: V bytových domech je klíčovým požadavkem získání souhlasu společenství vlastníků jednotek (SVJ), zejména pokud instalace mění vzhled domu nebo zasahuje do společných částí. Nejednotnost stanov SVJ a různé přístupy k udělování souhlasu představují významnou překážku.
  • Riziko nepovolených přetoků a sankcí od PDS: Systémy připojené k vnitřní síti bytu (mikrozdroje) podléhají regulaci přetoků do distribuční sítě, které jsou obecně zakázány nebo přísně regulovány. Nedodržení může vést k sankcím.
  • Administrativní povinnosti vůči PDS: I malé systémy připojené do zásuvky vyžadují ohlášení nebo žádost o připojení PDS a uzavření (nebo úpravu) smlouvy o připojení.
  • Riziko nesplnění podmínek stavebního zákona: Pokud instalace nesplní všechny podmínky pro zjednodušený režim (např. zásah do nosných konstrukcí), bude nutné složitější povolení stavebního úřadu.
  • Nejasnosti ve výkladu a implementaci předpisů: Výklad některých požadavků (např. zásah do nosných konstrukcí) může být předmětem individuálního posouzení, implementace nových vyhlášek může přinést počáteční nejasnosti. Je doporučena konzultace se stavebním úřadem.
  • Nutno posoudit statiku konstrukce balkonu. Zatížení při dvou panelech může být 40-60 Kg.

Související úsporné opatření

Fotovoltaika

FAQ

Co je to "balkonová fotovoltaika" a jak se liší od standardní FVE?
"Balkonová fotovoltaika" není v českém právním řádu explicitně definována. V praxi se jedná o malé fotovoltaické systémy (FVE), které jsou instalovány na balkonech, lodžiích, fasádách nebo zábradlích, typicky u bytových domů. Tyto systémy mají často nižší instalovaný výkon (např. do 800 W nebo několika kWp) a mohou být koncipovány jako tzv. "Plug & Play" zařízení pro jednoduché připojení do zásuvky v bytě. Liší se od standardních FVE instalovaných na střechách rodinných domů především svou velikostí, umístěním a specifickými právními a technickými výzvami spojenými s provozem v bytovém domě a připojením k bytové elektroinstalaci.

Jak se liší "ostrovní fotovoltaický systém" od systému připojeného k distribuční síti (např. "Plug & Play") z právního hlediska?
Hlavní rozdíl spočívá v galvanickém oddělení od veřejné distribuční sítě. Ostrovní systém je technicky a elektricky zcela oddělen od sítě; veškerá vyrobená energie je spotřebována přímo v místě nebo uložena do baterií a nemůže být dodána do sítě. Pro takový systém se obecně nevyžaduje licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ani ohlášení provozovateli distribuční soustavy (PDS), pokud slouží výhradně pro vlastní spotřebu a je zajištěno skutečné a trvalé oddělení. Naopak, systém připojený k distribuční síti (např. do zásuvky) je fakticky propojen s domovní elektroinstalací a nepřímo se sítí. I když je určen pro vlastní spotřebu, vyžaduje minimálně ohlášení PDS a technické řešení zamezující nepovoleným přetokům do sítě (např. limiter), případně uzavření smlouvy s PDS.

Je nutné mít licenci ERÚ nebo ohlašovat instalaci balkonové FVE provozovateli distribuční soustavy (PDS)?
To závisí na typu systému. Pro čistě ostrovní systémy, které jsou prokazatelně a trvale galvanicky odděleny od distribuční sítě a slouží výhradně pro vlastní spotřebu, se obecně nevyžaduje licence ERÚ ani ohlášení PDS. Pro systémy, které jsou jakkoli připojeny k domovní elektroinstalaci (a tedy nepřímo k distribuční síti), i když se jedná o malý systém typu "Plug & Play" do 800 W určený pro vlastní spotřebu bez dodávky do sítě, je zpravidla vyžadováno ohlášení nebo podání žádosti o připojení příslušnému PDS. Energetický zákon a jeho novely umožňují provozovat mikrozdroje (do 50 kWp, od 1.8.2025 do 100 kWp) bez licence ERÚ, pokud jsou pro vlastní spotřebu, ale ohlašovací povinnost vůči PDS zůstává.

Jaké stavebně-právní požadavky se vztahují na instalaci balkonové FVE podle nového stavebního zákona (od 1.7.2024)?
Instalace fotovoltaických panelů na balkoně je typicky posuzována jako stavební úprava. Podle nového stavebního zákona (i předchozí úpravy) nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, pokud jsou splněny kumulativní podmínky: instalovaný výkon je do 50 kW (od 1.8.2025 do 100 kW), nedochází k zásahu do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, jsou splněny podmínky požární bezpečnosti (dle Vyhlášky č. 114/2023 Sb.), stavba není kulturní památkou (nebo je získán souhlas památkářů) a nenachází se ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci či zóně, kde by byly vyžadovány další souhlasy. Pokud byť jen jedna z těchto podmínek není splněna, je nutné příslušné povolení stavebního úřadu (dle nového zákona "povolení záměru").

Jakou roli hraje při instalaci balkonové FVE společenství vlastníků jednotek (SVJ)? Je nutný souhlas SVJ?
Souhlas společenství vlastníků jednotek (SVJ) je pro instalaci balkonové fotovoltaiky na bytovém domě zpravidla nezbytný a klíčový. Vyžaduje se podle občanského zákoníku, zejména pokud instalace zasahuje do společných částí domu (např. fasáda, konstrukce balkonu) nebo mění vnější vzhled budovy. Instalace panelů na balkoně nebo fasádě se typicky považuje za změnu vzhledu. Stanovy konkrétního SVJ mohou navíc stanovit specifické požadavky na typ a postup získání souhlasu. Důrazně se doporučuje záměr včas komunikovat s výborem SVJ a získat formální souhlas shromáždění vlastníků.

Jaké bezpečnostní požadavky platí pro instalaci balkonové FVE?
Pro instalaci fotovoltaických systémů s instalovaným výkonem do 50 kW, včetně těch balkonových, platí specifické bezpečnostní požadavky stanovené Vyhláškou č. 114/2023 Sb. Mezi klíčové požadavky patří použití fotovoltaických panelů a nosných konstrukcí z nehořlavých materiálů (třída reakce na oheň A1 nebo A2), zajištění možnosti bezpečného vypnutí a odpojení systému od elektrické instalace (včetně prvku dle ČSN 73 0848 pro výrobny na budovách), zajištění bezpečné úrovně stejnosměrného napětí (s výjimkou pro rodinné domy do 10 kW, která je pro bytové domy sporná) a provedení kabelového vedení a umístění komponent (střídače, rozvaděče) v souladu s požárními normami a odolností proti UV záření.

Co jsou to "přetoky do sítě" a proč je nutné je řešit u systémů připojených do zásuvky?
"Přetoky do sítě" znamenají situaci, kdy systém vyrobené elektřiny (např. balkonová FVE) dodává energii do veřejné distribuční sítě namísto její spotřeby v místě výroby. V České republice jsou nepovolené přetoky z malých zdrojů, které nejsou určeny k prodeji elektřiny, obecně zakázány nebo přísně regulovány. Důvodem jsou technické aspekty fungování sítě – nekontrolované přetoky by mohly destabilizovat síť, ovlivnit kvalitu napětí a představovat bezpečnostní riziko. U systémů připojených do zásuvky je proto často nutná instalace omezovače přetoků (limiteru), který aktivně brání dodávce energie do sítě. Provozování systému s nepovolenými přetoky může vést k sankcím ze strany PDS.

Dotační potenciál

Termíny a definice

Reference

  • Energetický zákon (Zákon č. 458/2000 Sb.)
  • Stavební zákon (Zákon č. 183/2006 Sb. a nově Zákon č. 283/2021 Sb.)
  • Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb.)
  • Vyhláška č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny

Externí články, publikace

Lidl - balkonová fotovoltaika
Kaufland

Specialisté z okolí
Načíst další