Instalace měřiče tepla (kalorimetru)
Kategorie
Popis úsporného opatření
Instalace měřiče tepla (kalorimetru)
Instalace měřiče tepla (kalorimetru) - teplá voda, horká voda, pára, je opět jedním z opatření, které samo o sobě nešetří energii, ovšem může pomoci při sledování spotřeby energie v určitém úseku či u určitých spotřebičů. U bytových domů Evropská unie předepisuje měření tepla pomocí kalorimetrů, Česká republika však toto nařízení implementovala do vnitrostátních předpisů tak, že lze používat i poměrové měření. To je dáno tím, že velká část bytového fondu, kde je centrální zásobování teplem má svislé rozvody tepla, muselo by se tedy instalovat několik kalorimetrů do každého bytu, což by toto opatření neúměrně prodražilo. Problémem u stávající výstavby je také to, že prakticky neexistují žádné tepelné izolace mezi jednotlivými byty. Nicméně u nové výstavby bytových domů se již dělají rozvody tak, že pro každý byt je jeden kalorimetr.
Kalorimetrem lze u rozsáhlých provozů sledovat distribuci tepla a dle potřeby přijímat různá opatření vedoucí ke snížení spotřeby tepla.
Kalorimetr na měření množtví teplé vody v rodinném domě.
Měrné ceny, úspory, návratnosti
| Orientační měrné náklady |
Standartní kalorimetry od 2000 Kč
Ultrazvukový kalorimetr = cca 10 000 – 20 000 Kč |
Spočtěte si sami
Příklady výpočtu pomocí kalorimetrické rovnice najde zde
Výhody, nevýhody, mýty
Silné stránky
• Lze sledovat spotřeby tepla dle jednotlivých částí
• Při pravidelném sledování a vyhodnocování může dojít k úspoře energie na vytápění či přípravu teplé vody. Uživatelé získají lepší povědomí o tocích energie.
Příležitosti
• U řady dotačních programů je v rámci rekonstrukce otopné soustavy kalorimetr uznatelným nákladem
Slabé stránky (mýty)
• Pokud nejsou data využívána a hodnocena, není osazení kalorimetru přínosem
• Mýtem je, že kalorimetrem (měřičem množství tepla) jsou i rtuťové odpařovací měřiče tepla, které se standardně instalují na otopná tělesa v bytových domech. Tyto měřiče pouze poměrově indikují teplo dodané do místnosti, ale neurčí přesné množství.
• Mýtem také je, že kalorimetry či indikátory tepla ušetříme přes 40% energie. Je to velmi individuální a závislé na lidském faktoru, zda jsou otopná tělesa vybavená termostatickými ventily aj.
Hrozby
· V případě, že není kalorimetr správně kalibrován, může měřidlo vykazovat zavádějící špatné hodnoty a data jsou nepoužitelná
Související úsporné opatření
Instalace plynoměru
Instalace elektroměru
Dotační potenciál
| Rodinné domy | Nerelevantní |
| Bytové domy | Dodatečné osazení kalorimetrů je zpravidla neekonomické |
| Školská zařízení | Zpravidla nerelevantní, možno však sledovat spotřeby tepla zvlášt jednotlivých úseků (spotřeby tepla tělocvičny, jídelny, učeben) a pravidelně vyhodnocovat. |
| Administrativní budovy | Zpravidla nerelevantní |
| Hotely | Zpravidla nerelevantní |
| Obchodní centra | Zpravidla nerelevantní. Pokud je tomu přizpůsoben rozvod ÚT, možno sledovat kalorimetricky spotřebu tepla u každého nájemního prostoru zvlášť |
| Sklady | nerelevantní |
| Výrobní podnik | U podniků je výhodné měřit odděleně spotřebu tepla pro vytápění, pro přípravu teplé vody a případně ostatní technologické provozy, pro které je potřeba topná voda |
| Zemědělský výroba | je výhodné měřit odděleně spotřebu tepla pro vytápění, pro přípravu teplé vody a případně ostatní technologické provozy, pro které je potřeba topná voda |
| Potravinářská výroba | je výhodné měřit odděleně spotřebu tepla pro vytápění, pro přípravu teplé vody a případně ostatní technologické provozy, pro které je potřeba topná voda |
| Zimní stadiony | je výhodné měřit odděleně spotřebu tepla pro vytápění, pro přípravu teplé vody a případně ostatní technologické provozy, pro které je potřeba topná voda. Dále je vhodné separé měřit množství odpadního tepla z chlazení lední plochy a vyhodnocovat efektivitu. |
| Těžký průmysl | je výhodné měřit odděleně spotřebu tepla pro vytápění, pro přípravu teplé vody a případně ostatní technologické provozy, pro které je potřeba topná voda |
Termíny a definice
| Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
|---|---|---|
| Indikátor tepla | Indikátory vytápění jsou měřicí přístroje, které registrují spotřebu a na základě této registrace se následně provádí rozúčtování nákladů na vytápění. Přesněji řečeno se jedná o takzvaný pomocný měřicí přístroj, neboť indikátor vytápění neregistruje fyzikální jednotky (jako kWh, GJ nebo m3), ale zobrazuje spotřební jednotky. Tyto jednotky představují podíl na celkové spotřebě v budově. Například konkrétní náklady na vytápění Vašeho bytu lze vypočítat z poměru několika podobných indikátorů vytápění v budově. | |
| Kalorimetr | Kalorimetry jsou měřiče tepla nazývané jako „stanovená měřidla“, která měří množství tepla přivedeného do podlahového topení, otopných tělese nebo jiných okruhů vytápění. Měření spočívá v měření teplot přiváděné a zpětné vody a množství vody (topného media) protékající úsekem. | |
| Kalorimetrická rovnice | Kalorimetrická rovnice popisuje tepelnou výměnu těles tvořících izolovanou soustavu, pro kterou platí zákon zachování energie - tedy veškeré teplo, které při výměně jedno těleso odevzdá, druhé těleso přijme. Navíc se předpokládá, že nedochází ke změně druhu energie, tzn. tepelná energie se nemůže změnit např. v mechanickou energii, a také, že látky jsou chemicky netečné, takže nevzniká žádné teplo z chemických reakcí. | |
| MaR | Měření a regulace | |
| Měrná tepelná kapacita | Značí se c a udává, kolik tepla v J je třeba dodat 1 kg látky, aby se ohřála o 1 °C. | J/(kg·K) |
| Měření a regulace | Měření a regulace je častý pojem v elektrárenství. Jedná se vlastně o proces určování velikosti fyzikálních veličin (počet otáček, rychlost, tlak, teplota, vlhkost) a jejich porovnání s požadovanými hodnotami. Při manuálním procesu měření a regulace sleduje pracovník údaje měřidel a podle nich nastavuje regulační orgány (ventily, odpory atd.). | |
| OS | Otopná soustava | |
| Teplonosná látka | Látka, která přenáší teplo. Může to být tedy např. voda, ale i vzduch. U tepelných čerpadel země/voda je to nemrznoucí směs kolující v kolektorech. Někdy se nesprávně teplonosná látka nazývá teplonosné medium. | |
| Teplotní spád | Teplotní spád je rozdíl teplot mezi dvěma místy. Základní jednotkou pro teplotní spád je 1 Kelvin, označuje velkým písmenem K. Správné označení je sice Kelvin (K), ale používá se také stupeň Celsia (°C). Běžně se uvádí teplotní spád u otopných těles, kotlů, tepelných čerpadel aj. Pokud je teplota vody v přívodním potrubí do otopného tělesa 90 °C a teplota vody ve vratném potrubí 70 °C, pak je teplotní spád 90 – 70 = 20 K. V odborné literatuře se označuje 90/70. U chlazení se pak teplotní spád pohybuje nejčastějí 6/12°C či v případě volného chlazení např. 14/18°C. | |
| Topná křivka | Závislost mezi venkovní teplotou a teplotou topné vody v daném systému. Jiná topná křivka se volí pro otopná tělesa a jiná pro podlahové vytápění. Používá se také výraz ekvitermní křivka. | |
| Topná voda | Voda topného systému do 115°C | |
| ÚT | Ústřední vytápění | - |
