Hlavní součást chladivových klimatizačních VRF (VRV) systémů je venkovní jednotka, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník tepla chladivo/venkovní vzduch a ventilátor venkovního vzduchu. Venkovní jednotka je umístěná v exteriéru, většinou vedle objektu či na ploché střeše. Dále jsou v systému vnitřní jednotky v jednotlivých místnostech, obsahující filtr oběhového vzduchu, ventilátor oběhového vzduchu (při přívodu čerstvého venkovního vzduchu do vnitřní jednotky dopravuje ventilátor smíšený vzduch oběhový a venkovní), výměník tepla chladivo/vnitřní vzduch a přiváděcí vyústku. Ventilátor vnitřní jednotky je obvykle dvouotáčkový. Do směšovací komory na vstupu do jednotky může být zaústěn přívod venkovního vzduchu. Konstrukce jednotky je obdobná jako konstrukce ventilátorového konvektoru vodního systému. Venkovní jednotka a vnitřní jednotky jsou propojeny chladivovým potrubím (ve většině případů dvě trubky - pro plynné chladivo, pro kapalné chladivo). Chladivový systém je určen buď pouze pro chlazení v letním období, nebo i pro ohřev v zimě, kdy kompresorové chladicí zařízení pracuje ve funkci tepelného čerpadla. Při chlazení se ve výměnících vnitřních jednotek vypařuje chladivo, teplem potřebným k odpaření se ochlazuje vzduch proudící jednotkou. Výměník tepla ve venkovní jednotce je provozován jako kondenzátor. U provedení chlazení/ohřev se provede změna chlazení na ohřev změnou směru průtoku chladiva (přepnutím rozdělovacího ventilu ve venkovní jednotce) tak, že funkce kondenzátoru ve venkovní jednotce se změní na vypařování a výměníky vnitřních jednotek jsou provozovány jako kondenzátory; teplem uvolňovaným při kondenzaci par chladiva se ohřívá vzduch proudící vnitřní jednotkou.
Na jednu venkovní chladící jednotku je připojen větší počet vnitřních jednotek (až 60). Výměníky tepla ve vnitřních jednotkách jsou opatřeny škrticími ventily pro řízení průtoku chladiva (řízeny jsou většinou podle termostatů v každé místnosti). Kompresor ve venkovní jednotce je provozován s proměnnými otáčkami (frekvenčním měničem) v závislosti na potřebném chladicím výkonu (podle tlaku chladiva, proměnném podle otevření ventilů vnitřních jednotek).
Specifická variantní konstrukce vícezónového chladivového systému umožňuje současný provoz některých vnitřních jednotek na chlazení, jiných na ohřev.
Více viz https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/4507_spolec.pro-techniku-prostredi_metodika-kontrol-klima-a-kotlu.pdf
Nástřešní jednotky chlazení s proměnným průtokem chladiva
Orientační měrné náklady |
Venkovní jednotka 15-20.000,- Kč/kW chladícího výkonu
Vnitřní jednotka 5-10.000,- Kč/kW chladícího výkonu Vnitřní rozvody 500-1000 Kč/m rozvodu chladu |
Maximální počet vnitřních jednotek na 1 venkovní | Cca 40-60 ks podle výkonu |
Maximální výškový rozdíl mezi vnitřní a venkovní jednotkou | Max 30 m |
Maximální vzdálenost potrubí (horizontální instalace | až 1000 m |
Životnost | 10 – 15 let |
Orientační cena energie ze zdroje | 0,9-1,2 Kč/kWh podle EER jednotky |
Úspora | V případě 100% chlazení nedochází k úspoře. Naopak jakékoli chlazení vyvolává spotřebu energie na straně elektřiny pro zlepšení mikroklimatu v budově. V případě souběhu vytápění/chlazení v objektu a správné volbě VRF(VRV) systému lze pomocí tohoto systému převádět energii z části, kde se chladí, do části, kde se vytápí a tím šetřit a zároveň zabezpečit správné podmínky mikroklimatu v budově. |
Pro tento typ chlazení celých objektů nebo jejich větších částí nelze jednoduše spočítat investice a provozní náklady. Celkový návrh se odvíjí od potřeby jednotlivých místností na chlazení a požadavku na jejich vnitřní teplotu v letním období. Velikost chladícího systému či jeho částí se mění dle vnitřní obsazenosti lidí vč. specifikace vnitřní technologie, která vyzařuje tepelné zisky. Dále je to typ vnitřního osvětlení a sluneční ochrany prosklených částí objektu. V neposlední řadě můžou v celkové bilanci také hrát roli akumulační schopnosti stavebních materiálů, ze kterých je budova postavena. Provozní náklady pak také budou velmi záviset na způsobu provozu CHL systému.
Pro přesnou kalkulaci je nutné se obrátit na projektanta chlazení či na specializované konzultační společnosti, které disponují vhodnými software. Je nutné provést výpočet zisků pro jednotlivé prostory pro návrh vnitřních jednotek a extrém tepelných zisků celého objektu (či jeho části) pro návrh chladícího zdroje venkovní jednotky.
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky
Mýty
Klimatizační jednotky SPLIT
Přímé chlazení pro vzduchotechniku
Rodinné domy | nerelevantní |
Bytové domy | nerelevantní |
Školská zařízení | nerelevantní |
Administrativní budovy |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Hotely |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Obchodní centra |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Sklady |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Výrobní podnik |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Zemědělský výroba |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Potravinářská výroba |
Vhodné, provozně nejvýhodnější tam, kde je potřeba chladit a vytápět.
Systémy chlazení jsou bez dotačního příspěvku jelikož systém chlazení obecně energii nešetří, ale naopak |
Zimní stadiony | Pro chlazení se používají většinou kompresorové chlazení větších výkonů |
Těžký průmysl | Pro chlazení se používají většinou kompresorové chlazení větších výkonů |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
COP | Topný faktor. Bezrozměrové číslo COP udává poměr topného výkonu ku příkonu tepelného čerpadla. Čím je vyšší topný faktor, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože je jeho provoz levnější. Topný faktor také závisí na rozdílu teplot v primárním a sekundárním okruhu. Čím je rozdíl teplot nižší, tím je topný faktor vyšší. | (-) |
EER | Chladící faktor. Bezrozměrové číslo EER udává poměr chladícího výkonu ku příkonu tepelného čerpadla. Čím je chladící faktor vyšší, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože je jeho provoz levnější. Chladící faktor také závisí na rozdílu teplot v primárním a sekundárním okruhu. Čím je rozdíl teplot nižší, tím je topný faktor vyšší. | (-) |
HP | Jednotka někdy používá v souvislosti s výkon zařízení (horse power). 1 HP = 0,75 kW. | |
SCOP | Sezónní topný faktor. Obvykle se pohybuje u kompresorových tepelných čerpadel mezi 2,5 a 4,2, u absorpčních tepelných čerpadlech pak kolem 1,5. Udává průměrný topný faktor za topnou sezónu, tedy poměrvyrobeného tepla za topnou sezónu ku spotřebované pohonné energii. Čím je vyšší topný faktor, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože je jeho provoz levnější. Topný faktor také závisí na rozdílu teplot v primárním a sekundárním okruhu. Čím je rozdíl teplot nižší, tím je topný faktor vyšší. | |
SEER | Sezónní chladící faktor. Udává průměrný chladící faktor za chladící sezónu, tedy poměr vyrobeného chladu výkonu ku dodané energii. Čím je chladící faktor vyšší, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože je jeho provoz levnější. Chladící faktor také závisí na rozdílu teplot v primárním a sekundárním okruhu. Čím je rozdíl teplot nižší, tím je topný faktor vyšší. | |
VRV / VRF | Systém chlazení a vytápění - systémy VRV pracují podobně jako Split systémy s přímým výparem chladiva a umožňují napojení až 60 ks vnitřních jednotek na jednu jednotku vnější. Systém pracuje s proměnným průtokem chladiva (Variable Refrigerant Volume/Variable refrigerant flow). |
http://users.fs.cvut.cz/~zmrhavla/Publikace/VVI-2008-05_s230.pdf
https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/4507_spolec.pro-techniku-prostredi_metodika-kontrol-klima-a-kotlu.pdf