Článek - Indikátory pro rozdělování nákladů | Katalog

Indikátor topných nákladů - Indikátor topných nákladů je v současné době asi nejpoužívanějším typem měřidla. Montuje se na radiátory a je vybaven v drtivé většině případů dvěma teploměry. První teploměr je obrácen směrem k radiátoru a měří teplotu topného tělesa. Druhý teploměr je nasměrován do místnosti a měří teplotu vzduchu místnosti. Elektronika indikátoru neustále porovnává tyto dvě naměřené teploty a na základě rozdílů mezi nimi generuje "dílky". Jde o naměřené jednotky bez přímého vztahu k žádné fyzikální veličině (výkon, teplota atp.). Počet generovaných dílků je odlišný od typu měřidla, v rámci jednoho objektu nelze tedy kombinovat rozdílné typy indikátorů. Pro výpočet tepla je nezbytné naměřené dílky vynásobit výkonem radiátoru a dalšími koeficienty, které zohledňují polohu měřené místnosti v rámci jednoho objektu.

Měřidel je však více druhů. více informací včetně povinnosti instalovat indikátory dle zákona se dočtete v kapitole "Detailní popis ..." níže.

Obrázek - Digitální indikátor vysálaného tepla

Digitální indikátor vysálaného tepla

Měrné ceny, úspory, návratnosti

Instalace indikátoru	250 – 600 Kč	Kč/ks
Úspora tepla (dáno změnou chování uživatelů)	až 20 % (obvykle okolo 10 %)	%

Spočtěte si sami

Výhody, nevýhody, mýty

Silné stránky

Rozúčtování nákladů s větším důrazem na skutečnou individuální spotřebu
Větší zodpovědnost uživatelů za spotřebu energie

Příležitosti

Snížení spotřeby energie na vytápění, resp. celkových nákladů na vytápění (dáno chováním uživatelů)

Slabé stránky (mýty)

Skutečné hodnoty ve vyúčtování koriguje vyhláška
U indikátorů bez radiového odečtu nutnost vstupu technika do bytu

Hrozby

Při vysokém náměru na indikátoru, navýšení platby až na 200 % oproti průměru

Související úsporné opatření

Instalace měřiče tepla (kalorimetru)
Instalace plynoměru

Dotační potenciál

Rodinné domy	Nemají povinnost indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění
Bytové domy	Od 1.1.2015 musí mít povinně instalovány indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění (nebo jiný způsob rozdělení nákladů). Náklady na vytápění nelze rozúčtovat pouze podle podlahové plochy.
Školská zařízení	Pokud se jedná o jednoho vlastníka, teplo se nerozúčtovává, nemá povinnost instalace indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění
Administrativní budovy, obchodní centra, podniky a další	Povinnost indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění pouze v případě, kdy náklady na vytápění rozúčtovávají (např. jednotlivým nájemníkům)

Termíny a definice

Nejpoužívanější pojmy	popis	jednotka
Indikátor tepla	Indikátory vytápění jsou měřicí přístroje, které registrují spotřebu a na základě této registrace se následně provádí rozúčtování nákladů na vytápění. Přesněji řečeno se jedná o takzvaný pomocný měřicí přístroj, neboť indikátor vytápění neregistruje fyzikální jednotky (jako kWh, GJ nebo m3), ale zobrazuje spotřební jednotky. Tyto jednotky představují podíl na celkové spotřebě v budově. Například konkrétní náklady na vytápění Vašeho bytu lze vypočítat z poměru několika podobných indikátorů vytápění v budově.
Indikátory tepla rádiové	Rádiové indikátory registrují, ukládají a přenáší veškeré údaje o spotřebě za účelem realizace na spotřebu vázaného rozúčtování. Systém ukládá do paměti údaje o spotřebě uprostřed a na konci měsíce a ke dni překlopení. Tyto údaje jsou následně zprostředkovávány integrovaným rádiovým vysílačem. Údaje zůstávají uloženy v paměti až do následujícího roku. Jelikož už není nezbytný vstup do bytů, probíhá odečet bez nutnosti domlouvání schůzek.
Indikátory tepla vypařovací	Tepelně vodivá nosná podložka přenáší teplo z topného tělesa na ampuli s měřicí kapalinou. Kapalina se odpařuje v závislosti na teplotě a době trvání působení tepla. Odpařené množství tak znázorňuje poměrnou spotřebu tepla a je základem pro rozúčtování. Odečtené hodnoty zobrazují poměrnou spotřebu jednotlivých topných těles z celkové tepelné spotřeby budovy.
Kalorimetr	Kalorimetry jsou měřiče tepla nazývané jako „stanovená měřidla“, která měří množství tepla přivedeného do podlahového topení, otopných tělese nebo jiných okruhů vytápění. Měření spočívá v měření teplot přiváděné a zpětné vody a množství vody (topného media) protékající úsekem.
Kalorimetrická rovnice	Kalorimetrická rovnice popisuje tepelnou výměnu těles tvořících izolovanou soustavu, pro kterou platí zákon zachování energie - tedy veškeré teplo, které při výměně jedno těleso odevzdá, druhé těleso přijme. Navíc se předpokládá, že nedochází ke změně druhu energie, tzn. tepelná energie se nemůže změnit např. v mechanickou energii, a také, že látky jsou chemicky netečné, takže nevzniká žádné teplo z chemických reakcí.
MaR	Měření a regulace
Měření a regulace	Měření a regulace je častý pojem v elektrárenství. Jedná se vlastně o proces určování velikosti fyzikálních veličin (počet otáček, rychlost, tlak, teplota, vlhkost) a jejich porovnání s požadovanými hodnotami. Při manuálním procesu měření a regulace sleduje pracovník údaje měřidel a podle nich nastavuje regulační orgány (ventily, odpory atd.).
OS	Otopná soustava
OT	Otopné těleso
Radiátor	Obchodní název pro interierové otopné těleso již po letech používané jako synonymum pro OT.
RTN	Rozdělovač topných nákladů.
Teplotní spád	Teplotní spád je rozdíl teplot mezi dvěma místy. Základní jednotkou pro teplotní spád je 1 Kelvin, označuje velkým písmenem K. Správné označení je sice Kelvin (K), ale používá se také stupeň Celsia (°C). Běžně se uvádí teplotní spád u otopných těles, kotlů, tepelných čerpadel aj. Pokud je teplota vody v přívodním potrubí do otopného tělesa 90 °C a teplota vody ve vratném potrubí 70 °C, pak je teplotní spád 90 – 70 = 20 K. V odborné literatuře se označuje 90/70. U chlazení se pak teplotní spád pohybuje nejčastějí 6/12°C či v případě volného chlazení např. 14/18°C.
TRV	Termoregulační ventil