Větrná elektrárna

Popis úsporného opatření

Větrná elektrárna

Poslední aktualizace: 6/12/2025
**Větrná energie** je obnovitelná energie používaná k vytváření elektrické energie pomocí větrných elektráren s využitím proudění větru jako zdroje energie.
Nejobvyklejším využitím jsou dnes větrné elektrárny, které využívají síly větru k roztočení vrtule. K ní je pak připojen elektrický generátor. Teoreticky získatelný výkon je přímo úměrný třetí mocnině rychlosti proudící vzdušné masy. Protože rychlost větru značně kolísá, nedosahují větrné elektrárny po většinu doby nominálních hodnot generovaného výkonu.
V historii se místo převodu na elektřinu přímo konala nějaká mechanická práce. Větrný mlýn například mlel obilí, větrnými stroji se čerpala voda, lisoval olej, stloukala plsť nebo poháněly katry. Vítr se také používá k pohonu dopravních prostředků, nejvíc u lodí (plachetnice).

image.png
Větrná elektrárna

Měrné ceny, úspory, návratnosti

Orientační ceny Malé domácí VTE (lopatkové konstrukce)

výkon 300-500 W = cca 16-20 tis. Kč (bez baterie)

výkon 1000 W = cca 30-35 tis. Kč (bez baterie)

výkon 2000 W = cca 40-50 tis. Kč (bez baterie)

výkon 3000 W = 90-100 tis. Kč (bez baterie)

Malé domácí VTE (axiální konstrukce)

výkon 300 W = cca 50-60 tis. Kč (bez baterie)

výkon 1500 W = cca 300-350 tis. Kč (bez baterie)

výkon 3000 W = 400-450 tis. Kč (bez baterie)

Při větších výkonech (více turbín) kolem 1 MW výkonu jsou náklady v řádu 35 – 40 mil. Kč

Zavilost výkonu na rychlosti větru Výše uvedené výkony jsou tzv. nominální, které vykazují uvedený výkon při maximálním větru kolem 15 m/s. Průměrná rychlost větru v ČR je cca 4 m/s.

Např. 500 W domácí větrná elektrárna má při rychlosti větru 4 m/s výkon pouze 40W, při 11 m/s pak 300 W.

Celosvětový celkový instalovaný výkon větrných elektráren 238 GW (roční statistika GWEC 2011)
Podíl větrné energie v ČR Cca 7,6% celkem obnovitelné zdroje energie, z toho pouze 0,5 % je zastoupení větrné energie. Z obnovitelných zdrojů má největší podíl  biomasa a fotovoltaická (sluneční) energie.
Výkupní ceny a zelené bonusy pro VTE Pro rok 2017

Výkup 1,9 Kč/vyrobenou kWh

Zelený bonus 1,43 Kč/vyrobenou kWh

Aktuální ceny viz http://www.csve.cz/cz/clanky/prehled-platnych-vykupnich-cen-a-zelenych-bonusu-platnych-pro-vetrne-elektrarny-pro-rok-2017/607

Minimální síla větru pro roztočení lopatek Od 2-3 m/s  (průměrná rychlost větru v ČR je cca 4 m/s)

Větší větrné parky je vhodné instalovat do oblastí, kde je rychlost větru vyšší jak 6m/s

Výstupní napětí 12 V nebo 24 V – pro převod na 220 V je potřeba střídač/invertor
Návratnost Při vhodném umístění větrné elektrárny je návratnost domácí elektrárny i po 5 let (při sazbě elektrické energie D02d)
Průměrná roční využitelnost větrné elektrárny pro průměrnou rychlost větru v ČR Cca 25 – 30 %

Spočtěte si sami

Pro jednoduchý výpočet malé větrné elektrárny lze použít tento postup

http://www.ve.mzf.cz/index.php?nc_postup_vypoctu

Větrná mapa ČR

Výhody, nevýhody, mýty

+

Silné stránky

  • Obnovitelný zdroj energie
  • V návětrných oblastech vysoká míra využitelnosti a návratnost i pod 5 let.
+

Příležitosti

  • Možnost výkupu či získání zeleného bonusu
-

Slabé stránky, hrozby

  • Při špatném umístění elektrárny do závětří klesá rapidně výkon a z nominálního výkonu 1 kW může být o jen 0,01 kW.
  • V oblastech, kde je vysoká míra migrace ptactva, ohrožují elektrárny hejna ptáků. Úmrtnost díky VTE ej však nižší než způsobená jinými činnostmi lidí
  • VTE starších konstrukcí jsou hlučné
  • VTE při slunečném počasí způsobuje „stínový“ diskomfort pro okolní obyvatele (pocit blikání)
-

Mýty

  • Někdy se také tvrdí, že konstrukce a stavba větrné elektrárny spotřebuje tolik energie, kolik nedokáže vyrobit ani za několik let. Není to pravda. Měření ukázala, že energetická návratnost elektrárny (tedy doba, za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na její výrobu) se podle typu stroje a větrného potenciálu místa pohybuje od tří do šesti měsíců.
  • Mýtem je, že turbíny vydávají nepříjemný rámus a zabíjí ptáky. Pravdou je, že při silnějším větru je slyšet šelest lopatek nicméně při klasickém povětří kolem 4 m/s takřka neslyšitelné.

Související úsporné opatření

Vodní elektrárna
Bioplynová stanice

FAQ

Co je větrná energie a jakou roli hraje v České republice ve srovnání s EU?
Větrná energie je klíčový obnovitelný a nevyčerpatelný zdroj, který přeměňuje kinetickou energii větru na elektřinu s nulovými emisemi skleníkových plynů během provozu. Na globální úrovni je široce adoptována, přičemž v zemích jako Dánsko pokrývá 40 % spotřeby elektřiny a v Německu 25 %. Průměrný podíl větrné energie na celkové spotřebě v Evropské unii dosahuje 15 %. Navzdory značnému domácímu potenciálu, větrné elektrárny v České republice pokrývají k roku 2024 pouze zhruba 1 % celkové spotřeby energie, což je výrazně pod evropským průměrem. Tento nízký podíl je překvapivý, protože mnoho lokalit v ČR nabízí větrné podmínky srovnatelné se sousedním Německem.

Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody větrných elektráren?
Výhody:

Ekologické přínosy: Nulové emise skleníkových plynů během provozu, čistá a obnovitelná forma energie.
Ekonomické a provozní efektivita: Vítr je bezplatné palivo, což vede k velmi nízkým provozním nákladům po počáteční investici.
Využití půdy: Turbíny zabírají minimální plochu na úrovni terénu, což umožňuje jejich instalaci na zemědělské půdě bez významného narušení produkce a s možností dodatečného příjmu pro zemědělce.
Energetická nezávislost: Větrná energie může být získávána lokálně, snižuje závislost na importovaných fosilních palivech a posiluje národní energetickou bezpečnost.
Technologický pokrok: Neustálý vývoj vede k účinnějším, tišším a bezpečnějším turbínám.
Nevýhody:

Vizuální dopad: Mohou narušovat přirozený ráz krajiny.
Hlučnost: Při provozu mohou být hlučné, i když moderní technologie hluk výrazně snižují.
Vliv na faunu: Riziko kolize ptáků a netopýrů, ačkoli výzkumy naznačují, že toto riziko je menší než u silničního provozu nebo vysokého napětí.
Vysoké počáteční náklady: Pořizovací náklady na turbíny a infrastrukturu jsou značné.
Intermitence: Výroba elektřiny závisí na proměnlivé síle větru, což vyžaduje záložní zdroje nebo akumulaci pro stabilitu sítě.
Životnost: Typická životnost turbíny je přibližně 20 let.
3. Jaké jsou typické náklady na větrné elektrárny v ČR a jak rychle se energeticky vrátí investice?
Náklady se liší podle velikosti a účelu. Pro komerční větrnou turbínu o výkonu 100 kW se kapitálové výdaje (CapEx) pohybují kolem 567 500 USD (cca 13,3 mil. Kč), s ročními provozními náklady (OpEx) kolem 11 800 USD (cca 277 300 Kč). Celkové náklady na výstavbu jedné moderní 4 MW větrné elektrárny se mohou pohybovat kolem 150 milionů Kč. Kromě nákupu turbíny zahrnují náklady také projekční a schvalovací činnosti, zajištění pozemků, stavební práce, připojení k síti a příspěvky obcím. Energetická návratnost investice, tedy doba, za kterou větrná turbína vyrobí stejné množství energie, jaké bylo spotřebováno na její výrobu a instalaci, je velmi rychlá – zhruba šest měsíců. To podtrhuje silnou environmentální a energetickou efektivitu větrné energie v dlouhodobém horizontu.

Kde jsou větrné elektrárny v ČR nejvíce rozmístěny a proč?
Většina větrné energie v České republice je generována v severozápadní části země. V roce 2023 pocházelo téměř 62 % veškeré větrné energie z Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, následovaných severní Moravou (Olomoucký a Moravskoslezský kraj). Důvody tohoto rozmístění jsou primárně přírodní větrné podmínky, zejména v horských oblastech jako Krušné hory a Jeseníky, které nabízejí průměrné rychlosti větru nad 100 metrů kolem 6 m/s, což je ekonomicky efektivní hranice. Dalšími faktory jsou historické povolování, které bylo v těchto oblastech snadnější, a také vliv veřejné akceptace a legislativních omezení v jiných potenciálně vhodných regionech (např. Kraj Vysočina), kde odpor místních obyvatel nebo vliv Ministerstva obrany a památkářů brání výstavbě.

Jaký je aktuální stav a historický vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren v ČR?
K 31. prosinci 2023 přesáhl celkový instalovaný výkon větrných elektráren v České republice 342 MW. Historicky se instalovaný výkon postupně zvyšoval z 17 MW v roce 2004 na současnou úroveň, ale s pomalejším tempem růstu ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Například, Národní akční plán počítal s 743 MW instalovaného výkonu do roku 2020, což nebylo dosaženo. I když vládní plány počítají s výrazným zvýšením až na 1 500 MW v nejbližších letech, současné tempo je nedostatečné pro splnění národních a evropských klimatických a energetických cílů.

Kolik elektřiny vyrábějí větrné elektrárny v ČR a jaký je jejich podíl na celkové spotřebě?
V roce 2023 vyrobily větrné elektrárny v České republice celkem 701 GWh brutto, což představovalo pouze 1,03 % hrubé konečné spotřeby elektřiny v zemi. Pro rok 2024 se uvádí výroba kolem 700 GWh. Průměrný roční koeficient využití větrných elektráren v ČR se pohybuje kolem 20 %. Tento podíl je výrazně pod průměrem EU (15-20 %), což naznačuje systémové problémy a promarněné příležitosti. Studie Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) však odhaduje, že do roku 2040 by větrná energie mohla pokrýt 6.2 TWh, což by představovalo 10 % roční spotřeby elektřiny v ČR.

Jaký je potenciál větrné energie v ČR a jaké překážky brání jeho plnému využití?
Česká republika disponuje značným technickým potenciálem pro větrnou energii, odhadovaným kolem 2 750 MW. Některé starší studie dokonce uváděly potenciál až 29 GW s roční výrobou 71 TWh. K dosažení tohoto potenciálu však brání několik významných překážek:

Povolovací procesy: Jsou složité a zdlouhavé, mohou trvat i více než 7 let. Nová legislativa má za cíl tyto procesy zkrátit, ale existuje skepse ohledně oslabení NIMBY efektu.
Veřejná akceptace: Nesouhlas místních obyvatel (NIMBY efekt) je častou brzdou výstavby, ovlivněný obavami z vizuálního dopadu a hluku, a také vlivem Ministerstva obrany a památkářů. Pozitivní je, že 59 % Čechů by podpořilo výstavbu větrných parků ve svém regionu.
Síťová infrastruktura: Současná distribuční síť není plně připravena na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů, což vyžaduje značné investice do jejího posilování.
Nedostatek státní podpory: Historicky byl významnou překážkou, ačkoli v současnosti existuje podpora prostřednictvím aukcí.

Jak se náklady na větrnou energii srovnávají s ostatními obnovitelnými zdroji a jadernou energií?
Globálně jsou solární a větrná energetika v současnosti považovány za nejlevnější zdroje elektřiny. Užitkové fotovoltaické elektrárny s bateriemi jsou výrazně levnější než jaderné elektrárny (LCOE pro FV s bateriemi 24-96 USD/MWh oproti 141-221 USD/MWh pro JE). LCOE (Levelized Cost of Energy) pevninských větrných elektráren se pohybují mezi 3,94 a 8,29 €cent/kWh s očekávaným poklesem. Větrné a solární elektrárny mají navíc inherentní výhodu nulových nákladů na palivo, což je odlišuje od ostatních zdrojů. Pro biomasu se LCOE pohybují mezi 7.22 a 17.26 €cent/kWh. Pro plné využití potenciálu větrné energie v ČR je nezbytná komplexní strategie zahrnující zjednodušení povolovacích procesů, aktivní zapojení veřejnosti a investice do posílení energetické sítě, podpořené významnými finančními prostředky z EU (odhadem 213 miliard Kč na nové FV a větrné elektrárny do roku 2030).

Dotační potenciál

Termíny a definice

Reference

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energie
Jak spolu fungují elektrárny a ptáci?
Větrná energie a její využití v České republice

kach-a-potocich-zustava-nevyuzit/

Tip

Potřebujete bezplatně poradit?

Najděte ve vašem okolí konzultanta.

Potřebujete si vypočítat úsporu?

Vyzkoušejte výpočetní nástroje.

Výpočetní nástroje

Doporučujeme

Solární magazín

Nezávislý multimediální online magazín o fotovoltaice, tepelných čerpadlech a elektromobilitě. Patří mezi nejčtenější, úzce zaměřené odborné internetové portály v České republice.

Efotovoltaika

Nezávislý online magazín, jehož cílem je edukovat společnost zejména v oblasti fotovoltaiky, ale i v dalších příbuzných tématech.

Manuál na ochranu zákazníka
Manuál na ochranu zákazníka

Před výběrem firmy doporučujeme přečíst manuál MPO na ochranu zákazníků proti nekalým praktikám při nákupu fotovoltaiky.

Rady a tipy dotace NZÚ
Rady a tipy dotace NZÚ

Desatera pro výběr dodavatele tepelného čerpadla a fotovoltaiky pro dotační program NZÚ. Vydalo SFŽP ve spolupráci s odbornými asociacemi.

Katalog úspor
Katalog úspor
Edu

Přes 200 úsporných opatření. Základní přehled a rozcestník, vyvracení mýtů a odkazy na dotační programy. Katalog sepisují energetičtí auditoři.

Specialisté z okolí
Načíst další