Rovnotlaké větrání s rekuperací tepla znamená, že to co se ventilátorem do místnosti přivede, to je také ventilátory odvedeno ven zpět do exterieru.
Tímto způsobem větrání téměř nedochází k únikům nebo pronikání vzduchu nekontrolovaně přes netěsnosti pláště budovy především infiltrací okny.
Přiváděný vzduch přes rekuperační jednotku je předehříván výměníkem zpětného získávání tepla (rekuperator).
Součástí vzduchotechnické jednotky je pak přívodní, odvodní ventilátor, filtry na přívodním a odtahovaném vzduchu, rekuperátor, v některých případech tzv. bypass, který v letních měsících umožnuje obejít rekuperátor a přivádět přímo venkovní vzduch a dále regulaci, která reguluje otáčky ventilátorů podle aktuálních požadavků.
Pokud mluvíme o centrálním větracím systému, jednotka VZT je vždy umístěna mimo větranou zónu (např. u bytového domu na střeše objektu a větrá jednotlivé byty centrálně).
Decentrální systém větrání pak znamená, že je jednotka umístěna ve větrané zoně (např. v jednotlivých bytech v bytovém domě).
Lokální větrací jednotka jsou pak malé větrací jednotky určené pro každou místnost zvlášt.
Centrální větrací jednotka v nástřešním provedení (foto: ATREA)
Orientační cena samotné teplovzdušné rekuperační jednotky |
35 000 – 50 000 Kč na rodinný dům
Při větších instalacích lze orientačně počítat cca 80-100 Kč/(m3/h) za jednotku | |
Orientační cena celé instalace včetně vzduchotechnických rozvodů |
120 000 – 140 000 Kč na rodinný dům o 2 patrech
V případě bytového domu lze orientačně pro centrální systém větrání s rekuperací počítat s nákladem 600 - 900 Kč/m2. Při instalací pouze bytové jednotky pak s investicí kolem 1000-1500 Kč/m2. Při větších instalacích lze orientačně počítat cca 300-350 Kč/(m3/h) za jednotku + rozvody VZT po objektu včetně práce | |
Spotřeba energie 2 ventilátorů v jednotce | 200 – 400 | kWh/rok |
Ostatní provozní náklady | Výměna filtrů ideálně 3x ročně v hodnotě cca 1500-2000 Kč/rok + při ceně 5 Kč/kWh je spotřeba ventilátorů cca 1000-2000 Kč/rok | |
Na čem závisí návratnost | Na ceně energie hlavního topného systému. Úspora energie na větrání je sice 80-90%, ale čím levnější teplo šetříme, tím je návratnost delší. V případě započítání ostatních nákladů (spotřeba ventilátorů, výměna filtrů) je návratnost na hraně životnosti zařízení nebo i přes. Rekuperaci (at větrání či vytápění) nelze tedy moc vnímat jako energeticky úsporné opatření, ale jako investici do kvalitnějšího vnitřního prostředí v objektu | |
Účinnost rekuperační jednotky | 80-90 | % |
Na výpočet tohoto úsporného opatření nebyl dohledán žádný volně dostupný výpočetní nástroj.
Úspora energie na větrání je cca 80-90% podle účinnosti rekuperace. Z celkové spotřeby energie na vytápění je pak úspora dána poměrem mezi ztrátou větráním a ztrátou prostupem. Jednáli se o nízkoenergetický dům, celková úspora tepla na vytápění včetně ohřevu vzduchu je kolem 20-30%.
Jak je ale zmíněno v tabulce výše, návratnost tohoto opatření je za hranou životnosti systému a jedná se spíše o investici do kvalitního vnitřního prostředí.
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky
Mýty
Lokální (pokojová) jednotka s rekuperací tepla
Teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla
Rodinné domy | Možnost získat státní příspěvek na větrání s rekuperací tepla z programu Nová zelená úsporám. Buď se jedná o uznatelný náklad v rámci novostavby při výstavbě energeticky pasivního domu, nebo lze podpořit samotnou instalaci větrací jednotky do stávajících staveb v rámci rekonstrukce. |
Bytové domy | Možnost získat státní příspěvek na větrání s rekuperací tepla z programu Nová zelená úsporám. Buď se jedná o uznatelný náklad v rámci novostavby při výstavbě energeticky pasivního domu, nebo lze podpořit samotnou instalaci větrací jednotky do stávajících staveb v rámci rekonstrukce. |
Školská zařízení | Větrání s rekuperací tepla je podporováno v rámci Operačního programu životního prostředí |
Administrativní budovy | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Hotely | Bez dotace |
Obchodní centra | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Sklady | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Výrobní podnik | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Zemědělský výroba | Bez dotace |
Potravinářská výroba | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Zimní stadiony | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Těžký průmysl | Možno získat státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
AC | Střídavý proud (střídavé motory) | |
Bypass | U vzduchotechnických zařízení znamená bypass obtékání výměníků tepla (většinou rekuperačního) pro přímý přívod venkovního neupraveného vzduchu. | |
FM (EC) | Frekvenční měniče (ventilátory s elektronicky komutovanými motory) | |
Odpadní teplo | Za “odpadní teplo” označujeme teplo, vznikající při technologických procesech, pro něž se během procesu nenajde využití. Zahrnuje se do ztrát energie. Odpadní teplo může být vázáno na nejrůznější teplonosné prostředí, nejčastěji vodu, vzduch nebo spaliny. Někdy lze odpadní teplo využívat pro otop, popřípadě k výrobě páry a elektrické energie. | |
Potřeba energie na vytápění | Potřeba energie na vytápění je potřeba tepelné energie, která musí být dodávaná do klimatizovaných místností (vytápění či chlazení) k tomu, aby se v místnosti trvale udržovala požadovaná teplota. V případě započítání účinnosti zdroje vytápění a ztrát v potrubí pak mluvíme o Spotřebě energetie na vytápění. | |
Potřeba tepla | Výpočtová potřeba tepla na vytápění, nezahrnuje účinnost kotle, distribuce a předávání tepla. | |
Rekuperace tepla | Také někdy značeno zkratkou ZZT jako zpětné získávání tepla. Obecně se jedná o zpětný zisk energie. Energii můžeme zpětně získávat z kinetické energie, z odpadní vody nebo z odpadního, vydýchaného vzduchu. | |
Relativní vlhkost vnitřního vzduchu | Značí seja znamená, kolik % vlhkosti vzduch obsahuje, přitom 100% je úplná nasycenost vzduchu vodní parou při daném tlaku a dané teplotě. Snížením teploty relativní vlhkost stoupá, absolutní vlhkost a částečný tlak vodní páry se nemění. | % |
Rychlost proudění vzduchu v prostoru | Rychlost vzduchu v interieru, která se převážně hlídá u nuceného větrání vnitřních prostor. Požadovaná rychlost v pobytovém prostoru se pohynuje w < 0,2 m/s (lépe < 0,15 m/s) | |
SFP | Specifický měrný příkon ventilátorů. Je definován poměrem příkonů ventilátorů a množstvím vzduchu, který tento ventilátor přenese za jednotku času. U VZT jednotek se příkony ventilátorů sčítají. Pro jednotky s proměnným průtokem (VAV) se stanovuje tzv. průměrný roční SFP, který se stanoví pro různé pracovní body (kombinace průtoku a tlakové ztráty) v různých obdobích roku přes časové konstanty. | kWh/(m3.s) |
Vnitřní mikroklima | Je aktuální stav vybraných veličin, které ve vnitřním prostředí ovlivňují pocity, pohodlí a vnímání člověka. Ovlivnění může být negativní, nebo pozitivně podle úrovně sledované hodnoty. Mezi hlavní složky patří výsledná teplota, relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu, hluk a koncentrace oxidu uhličitého | |
Výsledná teplota interieru | Měřená kulovým teploměrem (teplota vzduchu + radiační teplota) běžně 19–22 °C | |
ZZT | Zpětné získávání tepla | - |
Rovnotlaké větrání s rekuperací tepla. Co to je, jak to funguje
Seriál článků: https://vetrani.tzb-info.cz/vetrani-s-rekuperaci
EU rekuperaci nenařizuje, nová legislativa ale požaduje NZEB
Hygienické požadavky na vnitřní prostředí staveb