Solární kolektory na přípravu teplé vody je ideální možností jak "zdarma" v letních měsících ohřáv vodu v zásobníku teplé vody.
Standardní způsoby ohřevu vody (typicky elektrický bojler, plynový kotel, případně jiné zdroje v rámci vytápění objektu) jsou nákladné na spotřebovanou energii. Zejména cena elektřiny je vysoká a z dlouhodobého hlediska roste. Při ceně elektřiny 3 kč/kWh a standardní spotřebě teplé vody na osobu 40 l/os.den vychází roční náklad na přípravu teplé vody boilerem kolem 2400 Kč/os.rok.
Z celoroční bilance obvykle pokryje ohřev teplé vody pomocí solárního systému zhruba 70-80% s největším využitím v letních měsících. Tedy cca 1800 Kč/os.rok ušetří solární systém.
Pro běžnou domácnost stačí instalovat 2-3 solární panely na střechu a zásobník kolem 200-300 litrů.
Solární systém nesmí být předimenzován, jinak hrozí v letních měsících přehřátí systému. Ideálním mařením energie v letních měsících je pak například bazén. V některých případech lze mařit energii například do radiátoru umístěném v chladném prostředí (sklep, garáž aj.) nebo se dává i do venkovního prostředí.
Využitím energie ze slunce přispívají solární systémy ke snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby nerostných surovin. Na rozdíl od fotovoltaických systémů je i jejich likvidace mnohem snazší, méně finančně náročná a šetrná vůči přírodě. Hlavními materiály použitými pro solární systémy jsou měď, hliník a nerez. To zaručuje dlouhou životnost a po jejím vypršení i jednoduchou ekologickou likvidaci.
Solární ploché termické kolektory na střeše rodinného domu
Orientační měrné ceny pro rodinné domy | 120 000 – 150 000 Kč |
Orientační cena jednoho panelu | 9000 - 15000 Kč/panel |
Orientační cena zásobníku pro RD | 20 000 Kč/ks |
běžná návratnost instalace | Cca 20 let |
Náplň v solárním okruhu | solanka |
Na čem závisí návratnost | Na ceně energie, která by byla použita místo solárního ohřevu. V případě, že byl původním zdrojem elektroboiler, vytěsňuje se tak tím cena elektřiny cca 2,5 Kč/kWh. V případě, že je zdrojem tepelné čerpadlo, pak je cena „původní“ energie cca 0,8 Kč/kWh a solární systém se méně vyplatí (pomalu vrací). |
Vlastní spotřeba | Pouze na pohon oběhového čerpadla 5-20W (toto je jediná spotřeba z „neobnovitelného zdroje energie“ elektřiny |
Běžná velikost pro dimenzování | 1 m2 solárního panelu na osobu |
Optimální sklon od horizontu | 30-50 ° |
Roční produkce energie | 250-350 kWh/m2 |
Optimální velikost akumulační nádrže | 100 litrů na jeden panel |
Kalkulačka Tzbinfo:
Zjednodušená bilance solárního kolektoru
Návratnost solární tepelné soustavy
Výpočet vychází z TNI 73 0302 - Energetické hodnocení solárních tepelných soustav - Zjednodušený výpočtový postup
Bližší popis technické normalizační informace TNI zde.
V případě využití solárních kolektorů pro ohřev vody v bazénu lze využít zjednodušené kalkulačky pro výpočet potřebné energie pro ohřátí bazénu
https://www.bydlimesfilipem.cz/cs/kalkulacky/kalkulacka-bazen
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky, hrozby
Mýty
Zapojení solárních bojlerů do kaskády
Solární termické kolektory na přípravu TV a vytápění
Vzduchové solární kolektory
Rodinné domy |
Vhodné všude tam, kde je příprava teplé vody pomocí zemního plynu, elektřiny, LTO, peletkami aj. kde je cena energie vyšší jak 1,3 Kč/kWh. Při nižší ceně energie například z tepelného čerpadla, kotle na dřevo, slámu aj. ce solární systém nevyplatí.
Možnost získat státní příspěvek z dotace Nová zelená úsporám. |
Bytové domy | Vhodné spíše pro menší bytové domy, kde je prostor na střeše pro solární systém. Pro větší (vyšší) bytové domy (například panelové domy) nevhodné, jelikož je plocha střechy menší než je potřeba panelů |
Školská zařízení | Spíše nevhodné, protože v době největšího solárního zisku panelů je škola mimo provoz. Vhodné pouze tam, kde je např. školní bazén i přes léto pronajímán veřejnosti. |
Administrativní budovy | Spíše nerelevantní. |
Hotely | Vhodné, jelikož je v hotelu vyšší spotřeba teplé vody než v klasických objektech pro bydlení |
Obchodní centra | Spíše nerelevantní. |
Sklady | Spíše nerelevantní. |
Výrobní podnik | Spíše nerelevantní. |
Zemědělský výroba | Spíše nerelevantní. |
Potravinářská výroba | Vhodné, kde je pro výrobu potřeba větší množství teplé vody. Nicméně záleží na ceně energie původního zdroje a ekonomické kalkulaci, zda se systém vyplatí |
Zimní stadiony | Spíše nerelevantní. |
Těžký průmysl | Vhodné, kde je pro výrobu potřeba větší množství teplé vody. Nicméně záleží na ceně energie původního zdroje a ekonomické kalkulaci, zda se systém vyplatí |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
Akumulace tepla | Hromadění tepla v tělese nebo ve stavebním dílci za účelem jeho ohřátí. Zásobník toto teplo nespotřebuje, ale jakmile klesne teplota v okolním prostoru, odevzdává ho dále. | |
Apertura | Otvor, kterým nesoustředěné sluneční záření vstupuje do zařízení, např. zasklením do kolektoru nebo oknem do místnosti. | |
EXP (ÚT, SOL, OR) | Expanzní nádoba (na straně vytápění, solárního systému, st.voda na omezení rázů). | |
Fototermika | Zkrácené názvosloví pro fototermické solární kolektory, které jsou určené pro přípravu teplé vody či přitápění. | |
Kryt kolektoru | Průsvitný nebo průhledný materiál zakrývající absorbér solárního kolektoru na přijímací straně; snižuje tepelné ztráty a chrání proti vlivům počasí. | |
Obnovitelné zdroje energie | Přírodní energetické zdroje, jež mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Mezi obnovitelné zdroje energie řadíme jak energii sluneční, větrnou a vodní, tak energii z biomasy. Podle konkrétních přírodních podmínek se v některých částech světa využívá také energie mořského přílivu nebo geotermální energie (pocházející z nitra Země). V našich podmínkách má klíčový potenciál biomasa, stavět lze také malé vodní elektrárny (potenciál těch velkých už je vyčerpán). Sluneční a větrná energie se u nás uplatňuje zatím jen částečně, jejich využití ale roste i díky dotacím a podpoře ze strany státu a EU. | |
OZE | Obnovitelný zdroj energie | |
Plocha apertury | Plocha průmětu otvoru, kterým vstupuje do kolektoru nesoustředěné sluneční záření, zpravidla plocha průmětu zasklení nebo reflektoru. | |
Plochý kolektor | Klasický solární termický kolektor se skleněnou horní krycí deskou. Ploché kolektory mají typickou účinnost 75-85%. | |
Plochý nekrytý kolektor | Zpravidla plastová rohož bez zasklení s vysokými tepelnými ztrátami závislými na venkovních podmínkách, zvláště na rychlosti proudění větru; nekryté kolektory jsou proto určeny hlavně pro sezónní ohřev bazénové vody o nízké teplotní úrovni. | |
Plochý selektivní kolektor | Zasklený deskový kolektor s kovovým absorbérem se spektrálně selektivním povlakem a s tepelnou izolací na boční a zadní straně kolektorové skříně; vzhledem k výrazně sníženým tepelným ztrátám sáláním absorbéru se ploché selektivní kolektory využívají pro solární ohřev vody a vytápění celoročně a tvoří naprostou většinu zasklených kolektorů na trhu. | |
SLE | Solární elektrárna - myšleno většinou termální. FVE je pak značení pro fotovoltaickou elektrárnu. | |
Solanka | Vodní roztok soli používaný jako teplonosná kapalina; termín se používá i jako obecné označení nemrznoucí teplonosné kapaliny. | |
Vakuový kolektor | Solární termický kolektor tvořen vakuovanými trubicemi, které jsou tvořeny dvěma souosými trubicemi odizolovanými vysokým vakuem. Někdy také nazýván jako trubicový kolektor. Typická účinnost soustavy je kolem 70-80%. | |
Vzduchový solární kolektor | Ve vzduchovém kolektoru, se mezi sklem a tmavě zbarveným plechem (absorbérem), ohřeje a vysuší slunečním zářením vzduch, který je z venku nasávaný potrubím do místnosti pomocí ventilátoru. Znečištěný a vlhký vzduch odchází dalším potrubím ven z interieru. Obě potrubí jsou vedena skrz obvodové zdivo nebo skrz střešní krytinu za vzduchovým kolektorem a ventilátor je umístěn v potrubí, které čerstvý vzduch zvenku přisává. |
Tzb-info: Solární soustavy pro přípravu teplé vody na panelových domech
Solární zásobníky
Ekonomika solárních tepelných soustav I