Vnitřní zateplování je velmi problematické, a ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, je velmi drahé. To samozřejmě platí o dodatečném zateplování. Pokud se staví novostavba s tepelnou izolací umístěnou uvnitř, jde o jiný případ, cena může být i nižší než u vnějšího zateplování.
Při vnitřním zateplení je totiž nutné důkladně řešit nejen tepelné izolace v ploše konstrukce, ale zejména stavební detaily napojení obvodové konstrukce na ostatní konstrukce. Přitom je vždy nutné respektovat tepelně vlhkostní problematiku. Typickou ukázkou, jak může dojít k problémům je napojení na vnitřní stěnu, která je kolmá k obvodové stěně. V ideálním případě by mělo dojít k tomu, že tepelná izolace na obvodové stěně proběhne po jejím vnitřním líci. Pokud by se to takto provedlo, tak dojde ke 2 problémům. Prvním je statický, kdy kolmé stěny zajišťují ztužení objektu a vynechání napojení obvodové stěny na vnitřní stěny dojde k porušení vyztužení. Druhým problémem pak v tomto případě budou zvukové izolace. Kolmou stěnu je tedy potřeba také tepelně izolovat, a to tak, aby touto stěnou nedocházelo k vedení tepla ven. Obvykle se jedná o tepelnou izolaci po několik (5 až 8) metrů. Druhou možností je udělat z tepelné izolace náběhy tak, že u obvodové stěny je tepelná izolace obou stěn stejně silná a po cca 2 metrech je na obvodové stěně nulová, přičemž mezi tím je šikmá.
Při vnitřní tepelné izolaci je samozřejmě také nutné posoudit jiné teplotní namáhání, neboť stěna bude mít teplotu přibližně stejnou, jako vnější prostředí, tedy bude zvětšovat svoje rozměry dle teploty od -20 °C až po letních +35 °C. Přitom ostatní konstrukce v domu budou mít teplotu přibližně konstantní, a tudíž se nebudou hýbat.
Tepelně izolační desky s hydrofilní úpravou a systémových maltových a omítkových komponent.
Orientační měrné náklady | 1500 – 3000 Kč/m2 |
Na co si dát pozor | Na vlhkost v interieru a zabránění průniku vlhkosti pod povrch tepelné izolace, kde může vznikat kondenzace a degradace zdiva. |
Pro výpočet prostupu tepla vícevrstvou konstrukcí a průběh teplot v konstrukci
lze využít tuto kalkulačku na tzbinfo
https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky
Mýty
Zateplování obvodového pláště
Vnější tepelně izolační přizdívka
Co je vnitřní zateplení stěn a kdy je typicky zvažováno?
Vnitřní zateplení stěn je metoda zlepšení tepelného komfortu a energetické účinnosti budov přidáním izolačních vrstev na vnitřní stranu obvodových stěn. Je typicky zvažováno v situacích, kdy vnější zateplení není možné nebo žádoucí, například u historických budov nebo v oblastech s přísnými stavebními předpisy, které brání úpravám vnějšího vzhledu. Cílem je zlepšit energetickou efektivitu při zachování vnějšího charakteru budovy.
Jaká jsou hlavní rizika spojená s vnitřním zateplením stěn?
Hlavním a nejvýznamnějším rizikem vnitřního zateplení je potenciální problém s hospodařením s vlhkostí a kondenzací uvnitř konstrukce stěny. Mezi další rizika patří snížení obytné plochy místnosti v důsledku tloušťky izolační vrstvy, neúčinnost zateplení při nekvalitním provedení vedoucí k tepelným mostům, zhoršení problémů s vlhkostí v případě existujících prasklin ve stěně a potenciální poškození konstrukce při použití nevhodných technik nebo materiálů.
Proč je kondenzace hlavním rizikem při vnitřním zateplení a jak k ní dochází?
Kondenzace je hlavním rizikem, protože vnitřní zateplení může způsobit, že původní stěna bude chladnější (izolovaná od teplejšího interiéru), což zvyšuje riziko kondenzace na rozhraní izolace a stěny. Ke kondenzaci dochází, když teplý, vlhký vzduch z interiéru přijde do kontaktu s chladným povrchem a ochladí se pod rosný bod, což vede ke srážení vodní páry na kapalnou vodu. Faktory přispívající ke kondenzaci zahrnují nedostatečné větrání, nekvalitní vzduchotěsnost (mezery v izolaci), vysoká vlhkost v interiéru a pohyb vodní páry směrem k chladnějším částem stěny.
Jaké jsou potenciální důsledky kondenzace v zateplené stěně?
Kondenzace může mít vážné důsledky, včetně růstu plísní na izolaci, obkladech a konstrukčních prvcích, což může vést ke zdravotním problémům a zhoršení kvality vnitřního ovzduší. Dále může dojít k hnití a rozkladu dřevěných konstrukčních prvků, korozi kovových součástí a poškození vnitřních povrchových úprav. Vlhkost navíc snižuje tepelně izolační vlastnosti samotné izolace.
Jaké izolační materiály se běžně používají pro vnitřní zateplení stěn a jaké jsou jejich základní vlastnosti?
Pro vnitřní zateplení se používá řada materiálů:
Skelná vata: Široce dostupná, různé formy (rohože, foukaná), dobré tepelné vlastnosti (R-hodnoty), často z recyklovaného skla, relativně levná, ale nižší odolnost vůči vlhkosti.
Minerální vlna: Vyrábí se z přírodních minerálů nebo strusky, často obsahuje recyklovaný materiál, nehořlavá, lepší odolnost vůči vlhkosti než skelná vata, dobrá zvuková izolace.
Celulóza: Z recyklovaného papíru, ošetřená proti ohni a hmyzu, obvykle foukaná do dutin, ekologická, náchylnější k plísním při vlhkosti.
Pěnové izolace: Různé typy (polystyren, polyuretan atd.), tuhé desky nebo stříkaná pěna, vysoké R-hodnoty, vynikající těsnicí vlastnosti (stříkaná pěna), různí se propustností pro vlhkost a dopadem na životní prostředí.
Přírodní vlákna: Z materiálů jako bavlna, ovčí vlna, konopí, často z recyklovaných zdrojů, ošetřená proti škůdcům a ohni, ovčí vlna reguluje vlhkost, mohou být dražší.
6. Které izolační materiály jsou odolnější vůči vlhkosti a ohni?
Minerální vlna vyniká svou přirozenou nehořlavostí a lepší odolností vůči vlhkosti ve srovnání se skelnou vatou. Přírodní vlákna a celulóza jsou obvykle ošetřeny tak, aby byly odolné proti ohni. Ovčí vlna z přírodních vláken má přirozené schopnosti regulovat vlhkost. Odolnost pěnových izolací vůči vlhkosti a ohni se liší v závislosti na konkrétním typu.
Jak může být provedení vnitřního zateplení neefektivní nebo dokonce škodlivé?
Vnitřní zateplení může být neefektivní, pokud je provedeno nekvalitně, což vede ke vzniku tepelných mostů (místa se sníženou izolací) a potenciálu pro kondenzaci. Pokud má stěna existující praskliny, může docházet k pronikání vlhkosti, což zhoršuje problémy. Použití nevhodných technik nebo materiálů může dokonce poškodit samotnou konstrukci budovy. Nedostatečné větrání po instalaci může vést k hromadění vlhkosti uvnitř budovy.
Jaké faktory je klíčové zvážit při rozhodování o vnitřním zateplení stěn?
Při rozhodování o vnitřním zateplení je klíčové pečlivě zvážit všechny aspekty, zejména rizika spojená s hospodařením s vlhkostí a kondenzací. Je nezbytný pečlivý návrh a správná instalace. Důležité je zvážit výběr vhodného materiálu s ohledem na konkrétní aplikaci, klima, propustnost materiálu pro vlhkost a případné dopady na životní prostředí. Je také nutné zajistit dostatečné větrání po instalaci a řešit případné existující problémy s vlhkostí nebo prasklinami ve stěně.
Rodinné domy | Možnost získat dotaci z programu Nová zelená úsporám |
Bytové domy | IROP, Nová zelená úsporám |
Školská zařízení | OPŽP |
Administrativní budovy | OPPIK |
Hotely | nerelevantní |
Obchodní centra | nerelevantní |
Sklady | OPPIK |
Výrobní podnik | OPPIK |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
Difuze vodní páry | Jde o jev, kdy se vodní pára šíří z prostředí hustšího do prostředí řidšího. Zpravidla se jedná o šíření vodní páry z interiéru do exteriéru, neboť v zimním období je v exteriéru vzduch sušší, než v interiéru. Při teplotě -15 °C a vlhkosti vzduchu 84 % je částečný tlak vodní páry 139 Pa, v interiéru při +21 °C a relativní vlhkosti 50 % je tento částečný tlak vodní páry cca 1243 Pa. Tedy rozdílem 1100 Pa se vodní pára snaží proniknout z interiéru do exteriéru. Pokud se jí to alespoň částečně podaří, mohou vznikat výrazné problémy, které mohou vést i k poruše střešní krytiny či celé střechy. | |
Difuzní odpor | Závisí na tloušťce těsnicí vrstvy (parotěsná zábrana, vrstva tlumicí prostup vodních par) a koeficientu difuzního odporu. | (-) |
Součinitel prostupu tepla | Značí se U, dříve se značilk. Je to převrácená hodnota tepelného odporu zvětšeného o odpor při přestupu tepla z a do konstrukce (U= 1/ (Rsi+R+Rse) ). Udává, kolik energie projde konstrukcí o ploše 1 m2při rozdílu teplot na vnější a vnitřní straně 1 K (nebo též 1 °C). Pokud je tedy potřeba spočítat, kolik tepla unikne stěnou, stačí znát její součinitel prostupu tepla, plochu, průměrný rozdíl teplot a počet hodin, po které to chceme počítat. V ČR je průměrná teplota vzduchu v exteriéru v zimním období +3,8 °C, v interiéru +20 °C (tedy rozdíl 16,2 °C), počet dnů v zimě 242 a počet hodin vytápění denně 24. | W/(m2·K) |
Součinitel tepelné vodivosti | Značí seljde o charakteristickou vlastnost materiálu za daných podmínek a znamená, jak velký energetický tok protéká materiálem při jednotkovém rozdílu teplot a jednotkové tloušťce. Čím je nižší, tém lépe materiál tepelně izoluje (tepelné izolace mají obvykle hodnotu cca 0,035) a čím je vyšší, tím je materiál lepším tepelným vodičem (u hliníku má hodnotu cca 220). | W/(m·K) |
U | Součinitel prostupu tepla | W/m2.K |
UN | Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla | W/(m2·K) |
Urec | Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla | W/(m2·K) |
Uc | Celkový součinitel prostupu tepla | W/(m2·K) |
Uem | Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy | W/(m2·K) |
Vnitřní zateplení | Vnitřní zateplení je zateplení pomocí tepelné izolace řešení z vnitřní strany (z interiéru). V tomto případě zateplní je nutné použití vnitřních parotěsných konstrukcí a řešení styků konstrukcí v rozích apod. |
https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/novinky-spolecnosti-rockwool