Článek - Zelené střechy | Katalog

Zelené, nebo také vegetační střechy jsou velmi výhodným řešením střech. Nemusí se jednat o ploché střechy, ale mohou být i šikmé. Pro osazení se používá buď půda, nebo speciální minerální vata, která umožňuje zachytávání srážkové vody. Výhod těchto střech je mnoho. Z hlediska stavby tím, že chrání hydroizolaci před teplotním namáháním a slunečním zářením prodlužují její životnost. Pro vnitřní prostředí je jejich efekt přínosem proto, že snižují teplotní zátěž podstřešního prostoru. Mimo to snižují prašnost prostředí, což se může příznivě projevit v interiéru při větrání. Z hlediska životního prostředí je přínosem, že snižují teplotní zátěž prostředí, tedy omezují vznik tzv. tepelných ostrovů. Zachycují také dešťovou vodu, čímž snižují riziko přívalových záplav. Pokud je na střechu přístup, tak zde je možné získat odpočinkový prostor.

Na střechy je možné použít různé rostliny od rozmanitých rozchodníků až po keře či stromy. V závislosti na druhu rostlin je pak péče různě náročná. Některé rostliny nevyžadují žádnou péči, jiné jsou náročnější a vyžadují odpovídající péči (sekání trávy, zastřihávání stromů, pletí či mulčování borkou…).

Obrázek - Zelená střecha administrativní budovy

Zelená střecha administrativní budovy

Měrné ceny, úspory, návratnosti

Orientační měrné náklady	500 - 2000 Kč/m²
Hmotnost souvrství za mokra	200 až 500 kg/m²
Mocnost souvrství využitelná pro kořenění rostlin v cm	trávníky, luční porost 15 - 30 cmnetřesky, hlíznaté rostliny cca 6-18 cmkeře, malé stromy 30 - 90 cmvysoké stromy až 200 cm
Akumulační schopnost vody	50 - 150 litrů / m²
Průměrné roční náklady na údržbu	12 – 30 Kč/m²
Průměrné náklady na údržbu intenzivní zeleně včetně zálivky	50 – 70 Kč/m²
Životnost souvrství	45 – 55 let

Spočtěte si sami

Orientační ceny lze lépe dohledat v katalogu zde

https://www.isover.cz/sites/isover.cz/files/assets/documents/vegetacni_strechy_6-2017.pdf

Výhody, nevýhody, mýty

Silné stránky

Zvýší se užitná hodnota stavby
Zvýší se ochrana hydroizolace
Sníží se prašnost prostředí
Přispějete k lepšímu životnímu prostředí
V letních měsících dochází u klimatizovaných budov k úspoře energie na chlazení

Příležitosti

Na toto úsporné opatření je možné čerpat státní příspěvek – viz specifika pro jednotlivé objekty

Slabé stránky

Nutno mít dostatečně únosnou střechu
Nutná údržba zeleně, jednou ročně je nutné střechu vyplít, posekat trávu, porost ošetřit a pohnojit
Je potřeba se zelenou střechou uvažovat již v rámci projektován
V případě dodatečného návrhu zelené střechy na původní objekt hrozí statické poruchy konstrukce. Extenzivní střecha váží do 300 kg/m2, intenzivní pak až 2000 Kč/m2

Mýty

Mýtem je, že vegetační střecha může být aplikována na jakoukoli střechu. Je nutné ověřit statiku dané střechy. Né každá střecha na další zátěž není dimenzována

Související úsporné opatření

Zateplení popínavými rostlinami
Zateplování šikmých střech
Zateplení ploché střechy

FAQ

Co je to zelená střecha a jaké jsou její hlavní funkce?
Zelená střecha je střešní konstrukce částečně nebo zcela pokrytá vegetací a pěstebním substrátem na hydroizolační membráně. Nejde o pouhé květináče, ale o vrstvený systém. Mezi klíčové funkce patří ekologická (zlepšení kvality vzduchu, zadržování dešťové vody, ochlazování, podpora biodiverzity), izolační (tepelná a zvuková), ochranná (prodloužení životnosti hydroizolace) a estetická s potenciálem pro rekreační využití.

Z jakých hlavních vrstev se skládá zelená střecha a co je nejdůležitější pro její funkčnost?
Základní skladba zelené střechy zahrnuje nosnou konstrukci, parozábranu a tepelnou izolaci (pokud jsou vyžadovány), klíčovou hydroizolační vrstvu (odolnou proti prorůstání kořenů), ochrannou vrstvu (geotextilie), drenážní vrstvu pro odvod přebytečné vody, filtrační vrstvu (geotextilie) proti vyplavování substrátu, volitelnou hydroakumulační vrstvu, vegetační substrát a samotnou vegetaci. Naprostou prioritou pro dlouhodobou a bezproblémovou funkci je kvalitní hydroizolace s atestem proti prorůstání kořenů a její odborná instalace spolu se správným provedením všech navazujících vrstev.

Jaké jsou hlavní typy zelených střech a čím se liší?
Zelené střechy se dělí na extenzivní, polointenzivní a intenzivní. Extenzivní mají nízkou vrstvu substrátu (5–15 cm), nízkou hmotnost (45–150 kg/m² v nasyceném stavu), minimální nároky na údržbu a pěstují se na nich suchomilné rostliny. Intenzivní střechy mají silnou vrstvu substrátu (30–100+ cm), vysokou hmotnost (300+ kg/m², s dřevinami i přes 1000 kg/m²), umožňují pěstovat širokou škálu rostlin včetně trávníků, keřů a stromů a vyžadují pravidelnou a náročnou údržbu (zalévání, hnojení, sečení). Polointenzivní střechy představují kompromis (15–30 cm substrátu, 150–300 kg/m² hmotnosti) s pestřejší vegetací než extenzivní a mírnými nároky na údržbu.

Jaké environmentální výhody přináší zelená střecha?
Mezi klíčové environmentální výhody patří významné zadržování dešťové vody (až 50–80 % srážek), což odlehčuje kanalizaci a snižuje riziko lokálních záplav. Zlepšují mikroklima v okolí díky ochlazování odpařováním (snižují efekt městského tepelného ostrova), čistí vzduch zachytáváním prachových částic a škodlivin a podporují biodiverzitu vytvářením životního prostoru pro hmyz a ptáky v urbanizovaném prostředí. Přispívají také ke snížení hluku.

Jaké ekonomické výhody může přinést realizace zelené střechy?
Ekonomické přínosy zahrnují úspory energií na vytápění a chlazení díky izolačním vlastnostem, výrazné prodloužení životnosti hydroizolační vrstvy (až dvojnásobné i více) díky ochraně před UV zářením a teplotními výkyvy, což oddaluje nákladnou rekonstrukci. Zelená střecha může také zvýšit tržní hodnotu nemovitosti a v budoucnu potenciálně přinést úspory na stočném (v závislosti na lokálních regulacích).

Na co si dát pozor a jaká jsou potenciální úskalí zelených střech?
Je nutné počítat s vyšší počáteční investiční náročností ve srovnání s konvenčními střechami. Naprosto zásadní je důkladné statické posouzení nosné konstrukce, jelikož zelená střecha představuje dodatečné zatížení. Dále je třeba zvážit nároky na následnou údržbu, které se liší podle typu střechy (extenzivní vyžadují minimální, intenzivní značnou péči). Největším rizikem je neodborná instalace, zejména nedostatečná kvalita hydroizolace nebo její nesprávné provedení, které může vést k zatékání a velmi nákladným opravám.

Jaké dotační možnosti pro zelené střechy existují v České republice v roce 2025?
V roce 2025 lze získat dotaci na zelené střechy z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Pro rodinné domy je podpora v programu NZÚ Light a Oprav dům po babičce podmíněna kombinací s jiným podporovaným opatřením, typicky zateplením nebo instalací zdrojů energie. Výše podpory činí 800 Kč/m² pro rodinné domy, s maximem 100 000 Kč na zelenou střechu. Pro bytové domy je podpora také vázána na kombinaci s jinými opatřeními (výstavba, zateplení, solární systémy, zdroje tepla) a výše dotace se liší podle typu zelené střechy (800–1000 Kč/m² pro vlastníky/SVJ, 1200–1500 Kč/m² pro obce/veřejnou správu), s maximem 400 000 Kč (pro obce/VS až 600 000 Kč) na jednu stavbu. Je nutné splnit specifické technické požadavky a dodržet "Standardy pro navrhování, provádění a údržbu – Vegetační souvrství zelených střech".

Jak správně postupovat při plánování a realizaci zelené střechy?
Pro úspěšnou realizaci se doporučuje začít důkladným statickým posouzením nosné konstrukce. Následně je klíčová spolupráce se zkušenými projektanty a specializovanými realizačními firmami, které mají znalosti v oblasti zelených střech a dotačních programů. Je nezbytné pečlivě prostudovat aktuální dotační podmínky a zvážit celkovou ekonomickou bilanci v dlouhodobém horizontu, včetně nákladů na údržbu a očekávaných úspor. Rozhodnutí by mělo být založeno na komplexní analýze všech faktorů, nikoli pouze na počátečních nákladech nebo samotné výši dotace.

Dotační potenciál

Rodinné domy	Možno získat dotační příspěvek z dotace Nová zelená úsporám. Podpora je poskytována formou fixní dotace ve výši 500 Kč/m² plochy (uvažuje se plocha průmětu do roviny rovnoběžné se sklonem střechy) vegetačního souvrství zelené střechy.
Bytové domy	Možno získat dotační příspěvek z dotace Nová zelená úsporám. Podpora je poskytována formou fixní dotace ve výši 500 Kč/m² plochy (uvažuje se plocha průmětu do roviny rovnoběžné se sklonem střechy) vegetačního souvrství zelené střechy.
Školská zařízení	nerelevantní
Administrativní budovy	nerelevantní
Hotely	nerelevantní
Obchodní centra	nerelevantní
Sklady	nerelevantní
Výrobní podnik	nerelevantní

Termíny a definice

Nejpoužívanější pojmy	popis	jednotka
Extenzivní zelené střechy	Extenzivní zelená střecha kromě svých ekologických, izolačních a estetických funkcí už neplní žádnou jinou úlohu. Není tedy určena k aktivnímu pěstování rostlin a veškerá vegetace na ní roste sama. Extenzivní zahrada je jednodušší, klade menší nároky na únosnost střechy a většinou nemá zavlažovací systém. Díky tomu je nutné použít odolné rostliny, jako jsou netřesky, rozchodníky, kostřavy apod. Výhodou extenzivních zahrad jsou nízké náklady na konstrukci a údržbu. Rostliny v extenzivních zelených střechách jsou často pěstovány ve speciálních hydrofilních panelech z minerální vlny, které kryje jen tenká vrstva substrátu. V takovém případě je samozřejmě nutné rostlinám dodávat živiny zvenčí. Jedná se vlastně téměř o hydroponické pěstování. Pod panelem se pak nachází drenážní vrstva (například nopová folie), která přebytečnou vodu odvádí k výpustím, separační vrstva chránící další prvky skladby střechy, hydroizolace, tepelná izolace, a parozábrana.
Intenzivní zelené střechy	V případě intenzivních zelených střech se počítá s běžným pěstováním rostlin. Jde vlastně o zahradu na střeše. Kromě rostlin je zde možné pěstovat také menší stromy a keře. Intenzivní zelená střecha už předpokládá instalaci závlahového systému a vyžaduje pravidelnou údržbu. Tyto střecha bývají navržené jako pochůzná, což s sebou samozřejmě nese i patřičné nároky na jejich konstrukci a únosnost. Tloušťka vegetační vrstvy se na intenzivních zelených střechách pohybuje obvykle mezi 20 a 80 cm.
Tepelný ostrov	Termín z překladu anglického "Urban Heat Islands effect", který charakterizuje vyšší teploty v centru měst. Vlivem nejen slunečního záření se budovy, asfalt, beton více zahřívá a teplota ve městech tak může být až o 5-10°C vyšší než na předměstí s větším poměrem zeleně. Tepelným ostrovům lze zamezit např. zelenými vegetačními střechami, výsadbou stromů do ulic měst aj. opatřeními.
U	Součinitel prostupu tepla	W/m².K
Uem	Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy	W/(m²·K)
Vegetační souvrství zelené střechy	Vrstvy nad hydroizolací, tj. ochranná a vodoakumulační textilie, drenážní a filtrační vrstva, substrát, vegetace. V případě, že hydroizolace není odolná proti kořenům, je nutná ještě kořenovzdorná fólie.
Zelená střecha	Extenzivní zelená střecha je střecha pohledová a intenzivní zelená střecha je řešena jako místo pro relaxaci a pohyb osob a někdy bývá označována jako střešní zahrada.