Zateplování plochých střech je velice efektivní a slouží nejen pro úsporu tepla, ale zpravidla řeší i problémy s difuzí vodní páry, což je často důvod poruch plochých střech.
Zateplování se téměř vždy provádí z vnější strany. U dvouplášťových střech se může zateplovat i do meziprostoru, vždy je však nutné zabývat se difuzí vodní páry.
U dvouplášťových střech lze realizovat zateplení i tak, že se odvětrání mezistřešního prostoru zruší, stávající hydroizolace se opraví tak, aby působila jako parotěsná zábrana. Zateplí se pak nahoru a provede se nová hydroizolace.
Zateplit lze několika způsoby. Prvním je na stávající střechu položit tepelnou izolaci a na ní hydroizolaci. Přitom je nutné stávající hydroizolaci upravit tak, aby sloužila jako parotěsná zábrana. Tepelnou izolaci lze mít seříznutou do klínů tak, aby vznikl větší sklon střechy a netvořily se na krytině louže. Jako materiál se zpravidla používá pěnový polystyrén na tepelnou izolaci a PVC na hydroizolaci. Jako tepelnou izolaci lze použít i minerální vlnu, jako hydroizolaci i modifikované asfaltové pasy.
Druhým způsobem je nafoukání tepelné izolace do střešního meziprostoru. Zde se obvykle používá buničitá vlna, lze použít i minerální vlnu, případně i kuličky pěnového polystyrénu.
Třetí způsob zateplení používaný hlavně na průmyslové haly je nástřik pěnovým polyuretanem (PUR), případně položení pěnového polystyrénu a přes něj nástřik PURem. Toto řešení má velkou výhodu v nízké hmotnosti. PUR nástřik je však nutné opatřit nátěrem chránícím PUR před UV zářením.
Dle ČSN 73 0540-2 by měl být součinitel prostupu tepla minimálně U ≤ 0,24 W/(m2.K), doporučuje se však až 0,10 W/(m2.K).
Více viz http://www.tzb-info.cz/5388-zasady-pri-zateplovani-plochych-strech
Zateplení ploché střechy pěnovým polystyrenem (EPS) tl. 200 mm (jedna vrstva).
Orientační měrné náklady na kontaktní zateplení vč. souvisejících prací při zateplování pěnovým polystyrénem a asfaltovými modifikovanými pasy | 1000 – 1500 Kč/m2 |
Orientační měrné náklady na kontaktní zateplení vč. souvisejících prací při zateplování minerální vatou a povlakovou krytinou | 1200 – 1700 Kč/m2 |
Orientační měrné náklady na kontaktní zateplení vč. souvisejících prací při zateplování foukáním do střešního meziprostoru | 400 – 800 Kč/m2 |
Orientační měrné náklady na zateplení stříkaným polyuretanem | 800 – 2000 Kč/m2 |
Úspora komodity lokální | energie na vytápění |
běžná návratnost instalace | 10 – 15 let |
Na čem závisí návratnost | Na ceně tepla, množství a druhu souvisejících prací. |
Provozní náklady ostatní | Údržba dle zvoleného řešení. |
Dotace | Lze získat dotace, výše i podmínky se liší dle typu budovy. |
orientační roční úspora na 1 m2 | 100 – 140 kWh/m2 |
http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/128-on-line-kalkulacka-uspor-a-dotaci-zelena-usporam
Pro ověření, zda navržené zateplení vyhoví podmínkám dotace Nová zelená úsporám můžete využít oficiální kalkulačky
http://kalkulacka.novazelenausporam.cz/
Pro výpočet prostupu tepla vícevrstvou konstrukcí a průběh teplot v konstrukci
lze využít tuto kalkulačku na tzbinfo
https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky
Mýty
Zateplení paty obvodového pláště - soklů
Zateplení stěn a stropu k nevytápěným prostorům
Jaká je minimální požadovaná tloušťka izolace pro získání podpory z programu NZÚ Light?
Pro získání podpory z programu NZÚ Light je vyžadována minimální tloušťka tepelné izolace 30 cm. Alternativně je možné doložit tepelný odpor izolace minimálně R=7,5 m²·K/W. Zateplení menší tloušťkou izolace nebude podpořeno.
Proč se nevyplatí šetřit na tloušťce izolantu při zateplení ploché střechy?
Cena izolantu tvoří obvykle pouze 20 % celkových nákladů na zateplení ploché střechy. Větší část investice jde na práci, odstranění starých vrstev, realizaci parozábrany a hydroizolace. Při nedostatečné tloušťce izolace (méně než 30 cm pro NZÚ Light) dochází ke zbytečným tepelným ztrátám, což snižuje úspory energie a investice se tak nemusí vyplatit v plné míře. Správně provedené zateplení s dostatečnou tloušťkou izolace může přinést úsporu tepla až 20 %.
Proč se doporučuje odstranit staré vrstvy střešní konstrukce před zateplením?
Ponechání starých, nefunkčních vrstev střešní konstrukce a přidání nového izolantu na ně není doporučeno. Staré materiály často neměly dobré vlastnosti ani v době instalace a postupem času se jejich stav zhoršuje. Nové zateplení by mělo ideálně doprovázet realizaci kompletně nového souvrství střešního pláště. To zabrání zatékání, hromadění vlhkosti a znehodnocení investice.
Jaký je rozdíl mezi jednoplášťovou a dvouplášťovou skladbou ploché střechy a která je bezpečnější z hlediska vlhkosti?
Jednoplášťová skladba nemá provětrávanou mezeru a klade zásadní důraz na kvalitní parozábranu, která musí zabránit pronikání vlhkosti do skladby. Hydroizolace musí být propustnější než parozábrana. Dvouplášťová skladba má vždy provětrávanou mezeru s větracími otvory, která umožňuje odvětrat část zabudované vlhkosti, čímž je bezpečnější z hlediska vlhkosti. Dvouplášťová skladba je investičně nákladnější, protože vyžaduje nosnou konstrukci pro hydroizolační plášť.
K čemu slouží provětrávaná vzduchová mezera u plochých střech a jaké jsou klíčové požadavky pro její funkčnost?
Provětrávaná vzduchová mezera slouží k odvětrání vlhkosti z konstrukce pomocí větracích otvorů. Pro funkční provětrání je nezbytná dostatečná tloušťka mezery (více než 10 cm), dostatečný výškový rozdíl mezi přívodními a odvodními otvory (více než 500 mm) a jejich dostatečná velikost. Uzavřením vzduchové mezery se z konstrukce stává jednoplášťová skladba a je nutné realizovat parozábranu.
Co jsou tepelné mosty a jak lze omezit jejich vznik při zateplování ploché střechy?
Tepelné mosty jsou místa ve stavební konstrukci s výrazně oslabenou izolací nebo na styku dvou konstrukcí (např. u atiky), kudy uniká teplo. Způsobují srážení vodních par a vznik vlhkosti, což může vést ke vzniku plísní a poškození konstrukce. Omezení jejich vzniku spočívá v návrhu správné skladby a především řešení stavebních detailů a napojení na další konstrukce s dostatečnou izolací. Je vhodné konzultovat řešení složitých míst s odborníkem.
Jaké materiály se nejčastěji používají pro zateplení plochých střech a jaké jsou důležité kroky při jejich aplikaci?
Nejběžnějšími izolačními materiály jsou minerální/kamenná vata a pěnový polystyren. Při aplikaci je důležité připravit podklad (odstranit nefunkční vrstvy), zkontrolovat spád (alespoň 3 %), chránit izolant před vlhkostí a sluncem, pokládat izolant ve více vrstvách s překrytými spárami a co nejrychleji jej zakrýt hydroizolační vrstvou.
Jaká dokumentace je nezbytná k doložení provedeného zateplení ploché střechy pro program NZÚ Light?
Pro program NZÚ Light je nutné doložit provedené práce fotografiemi. Ty by měly zachycovat skladbu střešního pláště (případně sondou), postup instalace jednotlivých vrstev (zejména parozábrany), tloušťku instalované tepelné izolace (s měřítkem) a střešní konstrukci po dokončení. Dále je doporučeno uchovat technický list izolace, skicu realizované skladby od prováděcí firmy a zejména daňové doklady za práce a materiály, které je příjemce podpory povinen archivovat.
Rodinné domy | Možnost získání dotace z programu Nová zelená úsporám |
Bytové domy | Možnost získání dotace z programu Nová zelená úsporám pro domy stojící v Praze, nebo z programu IROPpro domy stojící mimo Prahu |
Školská zařízení | Možnost získání dotace z Operačního programu životního prostředí PO 5.1 |
Administrativní budovy | Možnost získání dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurence schopnost |
Výrobní podnik | Možnost získání dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurence schopnost |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
Difuze vodní páry | Jde o jev, kdy se vodní pára šíří z prostředí hustšího do prostředí řidšího. Zpravidla se jedná o šíření vodní páry z interiéru do exteriéru, neboť v zimním období je v exteriéru vzduch sušší, než v interiéru. Při teplotě -15 °C a vlhkosti vzduchu 84 % je částečný tlak vodní páry 139 Pa, v interiéru při +21 °C a relativní vlhkosti 50 % je tento částečný tlak vodní páry cca 1243 Pa. Tedy rozdílem 1100 Pa se vodní pára snaží proniknout z interiéru do exteriéru. Pokud se jí to alespoň částečně podaří, mohou vznikat výrazné problémy, které mohou vést i k poruše střešní krytiny či celé střechy. | |
EPS | Pěnový polystyrén. Tepelněizolační výrobky z pěnového (expandovaného) polystyrenu (EPS) se dělí do kategorií podle navrženého použití. Výrobky označené EPS F jsou určeny pro použití ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech a je u nich kladen důraz na rozměrovou stabilitu a na rozměrovou přesnost. | |
MW | Minerální vlna (vata). Obvykle se dále rozlišuje skelná vlna a kamenná vlna. | |
NZÚ | Dotace Nová zelená úsporám www.novazelenausporam.cz. Státní dotační program na podporu výstavby budov s nízkou energetickou náročností. Čerpat dotace mohou všichni investoři do nových budov i rekonstrukcí, kteří splní určitá kritéria. Kritéria jsou spojena právě se snížením energetické náročnosti budovy. | |
Součinitel prostupu tepla | Značí se U, dříve se značilk. Je to převrácená hodnota tepelného odporu zvětšeného o odpor při přestupu tepla z a do konstrukce (U= 1/ (Rsi+R+Rse) ). Udává, kolik energie projde konstrukcí o ploše 1 m2při rozdílu teplot na vnější a vnitřní straně 1 K (nebo též 1 °C). Pokud je tedy potřeba spočítat, kolik tepla unikne stěnou, stačí znát její součinitel prostupu tepla, plochu, průměrný rozdíl teplot a počet hodin, po které to chceme počítat. V ČR je průměrná teplota vzduchu v exteriéru v zimním období +3,8 °C, v interiéru +20 °C (tedy rozdíl 16,2 °C), počet dnů v zimě 242 a počet hodin vytápění denně 24. | W/(m2·K) |
Tepelný odpor konstrukce | Značí se Ra udává, jaký odpor prostupu tepla konstrukce klade. Vypočte se jako podíl tloušťky a součinitele tepelné vodivosti (R=d/λ). Čím větší tepelný odpor, tím méně tepla konstrukcí proniká. | m2·K/W |
U | Součinitel prostupu tepla | W/m2.K |
UN | Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla | W/(m2·K) |
Urec | Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla | W/(m2·K) |
Uem | Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy | W/(m2·K) |
XPS | Extrudovaný polystyrén. Výrobky XPS se vyznačují sníženou nasákavostí a nacházejí tak uplatnění v konstrukcích, kde mohou být vystaveny zvýšené vlhkosti. Tepelněizolační desky z XPS se rozlišují podle parametru napětí při 10% stlačení, který charakterizuje pevnost výrobků v tlaku, který je větší než u běžného polystyrenu (EPS). |
https://www.zbozi.cz/vyrobek/hydroizolace-plochych-strech-marek-novotny/#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_content=products-opesBB&utm_term=hydroizolace-plochych-strech-marek-novotny
https://www.zbozi.cz/vyrobek/ploche-strechy/#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_content=products-opesBB&utm_term=ploche-strechy