Změna nastavení časových a teplotních útlumů vytápění/chlazení

Jedná se o velmi efektivní a takřka beznákladové opatření jak u systému vytápění, tak u systému chlazení.

Pokud je prostor přes den či v době užívání objektu vytápěn například na 22°C, je vhodné přes noc či mimo užívání objektu teplotu prostoru snížit (temperovat) například na 15-18°C. Tím dojde k výrazné úspoře energie na vytápění.

To platí i v případě chlazení. Pokud je objekt přes den klimatizován např. na 26°C, přes noc (či mimo úživání) klimatizaci buď vypnout nebo navýšit teplotu v klimatizovaném prostoru např. na 30°C.

Je však nutné k tomutu opatření přistupovat individuálně u každého objektu. V někerých případech, především u budov s velkou akumulací energie do stavebních konstrukcí může díky temperaci prostor dojít naopak k nárůstu spotřeby tepla na vytápění. Pokud objekt neůměrně vychladne, je nutné v ranních hodinách zapnout zdroje energie na plný výkon a v krátké době před nástupem osob do objektu teplotu rychle navýšit z např. 15° na 22°C. Proto je vhodné chování objektu a systému vytápění dlouhodobě pozorovat a náběhy zdrojů tepla pozvolna spínat např. 2-4h před nástupem osob do objektu s ohledem na hospodárnost provozu.

V některých případech pak může být z dlouhodobého hlediska vypozorováno, že je temperace prostor ekonomicky a provozně nevýhodná a teplotu prostoru je vhodné ponechat na stejnou teplotu jako přes den.

To může platit i pro chlazení. V některých objektech se naopak přes noc systém klimatizace spustí na maximum a objekt se tzv. předchladí. Chladící jednotky běží v noci s výhodnějším chladícím faktorem díky nižžší venkovní teplota. Předchlazení objektu je však nutné opět hodnotit individuálně. Někdy celonoční předchlazování pomůže před den pouze např. 1-2 hodiny a následně je nutné opět systém strojního chlazení spustit. V případě vypnuté klimatizace přes noc a nárůstu vnitřní teploty pak může opět v ranních hodinách navýšit spotřebu elektrické energie. U větších objektu to pak může být nežádoucí z pohledu sledování 1/4 hodinového maxima a pro nepřekročení této hodnoty je vhodné opět pozvolně systém chlazení spínat 2-3h před nástupem osob do objektu.

24 hodinový průběh teplot prostoru, teploty topné přívodní a vratné vody. V ranních hodinách je vidět nárůst teploty vody oproti nočním hodinám.

Měrné ceny, úspory, návratnosti

Orientační cena	Beznákladové opatření
Ostatní náklady	Pouze případné nastavení systému měření a regulace systému = práce udržby
Cena uspořené energie	Záleži na způsobu vytápění/chlazení objektu a individuálnímu přístupu viz uvodní popis. Pro přesnou kalkulaci úsporného opatření je vhodné použí dynamické energetické simulace zohledňující akumulaci energie v konstrukcích.
Návratnost investice	Viz úvodní popis. V některých případech může být toto beznákladové opatření rychlonávratné, v některých případech naopak kontraproduktivní.

Spočtěte si sami

Nejefektivnějším a nepřesnějším způsobem výpočtu je tzv. výpočet pomocí dynamícké energetické simulace budov. Výpočetní sw na tomto principu kalkulují s akumulací energie do konstrukcí, s fázovým posunem teplot, solárním zářením a jinými parametry, které ovluvnují energetickou bilanci.

Mezi tyto sw patří například IES<VE>, DesignBuilder, ESP-r, Trnsysaj. Tyto sw nejsou však volně dostupné a je nutné oslovit specializované konzultační společnosti, které těmito sw disponují.

V případě zájmu a více informací kontaktujte administratory portálu www.kataloguspor.cz

Výhody, nevýhody, mýty

Související úsporné opatření

Optimalizace nastavení ekvitermní (topné) křivky
Snížení teplotního spádu soustavy

Reference

Vnitřní výpočtové teploty dle ČSN EN 12831
Noční útlum v provozu existujících vytápěcích soustav

Externí články, publikace

Tepelná stabilita budov