Kotle na dřevo bývají nejčastějším způsobem vytápění v českých domácnostech. Spalování biomasy je ekologické a spadají do kategorie obnovitelných zdrojů energie.
Kotle mývají ocelové výměníky a keramické hořáky pro pyrolyzní spalování dřeva. Účinnost těchto kotlů bývá vysoká přes 90% a dosahují emisních tříd č.5 dle EN 303-5 a splnují tak kriteria EkoDesignu.
Kotle obsahují většinou také spalinový ventilátor, který je řízen na základě teploty spalin a teploty kotlové vody.
Kotel na biomasu (kusové dřevo).
Orientační cena výměníkové stanice |
Malé kotle pro rodinné domy stojí cca 30-80 tis. Kč
Měrná cena lze tak uvažovat kolem 1200-1800 Kč/kW za samotný zdroj vytápění (kotel) bez napojení, zásobníku aj. Akumulační nádrž 1000 litrů pak stojí do 20 000 Kč včetně tepelné izolace a případných dvou výměníků (jeden od kotle, druhý od solárního systému) |
Objem vody v kotli | Cca 2-3 litry / kW |
Cena energie |
Při nákupu dřeva cca 1000-1300 Kč/m3
Tj. cca 0,7-0,85 Kč/kWh energie. |
Běžná návratnost instalace | Nejlevnější způsob vytápění. V případě přechodu z elektrokotle, kdy je cena cca 2,5 Kč/kWh je vytápění dřevem takřka 3x levnější (cca 0,7-0,8 Kč/kWh) a návratnost je okamžitá při relativně nízké investici. |
Provozní náklady | Pouze štípání dřeva, vynášení popela, revize komína (cca 500 Kč/průduch) a v případě vodní smyčky proti přetopení kotle platíme za vodné a stočné, které je však zanedbatelné |
Účinnost | 80-92% |
Pro vyčíslení množství paliva, ročních nákladů na energie a porovnání s ostatními palivy a zdroji je vhodné použít například kalkulačku "Porovnání nákladů na vytápění" na portálu tzbinfo:
https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info
Silné stránky
Příležitosti
Slabé stránky, hrozby
Mýty
Kotel na slámu
Kotel na štěpku
Tepelné čerpadlo typu vzduch - voda
Tepelné čerpadlo typu voda - voda
Tepelné čerpadlo typu vzduch - vzduch
Tepelné čerpadlo typu země - voda
Plynové absorpční tepelné čerpadlo
Rodinné domy | Velmi častý způsob vytápění, možno získat státní příspěvek buď z krajské kotlíkové dotace nebo z dotace Nová zelená úsporám |
Bytové domy |
Vhodné spíše pro menší bytové domy po 4-5 bytových jednotkách. Je však nutná dohoda, kdo se o zdroj bude starat, štípat, přikládat aj. Z dnešního pohledu se od tohoto způsobu vytápění u větších objektů odstupuje. Z pohledu obsluhy jsou výhodnější peletkové kotle.
U bytových domů se podporuje státním příspěvkem pouze kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva (tedy peletkové automatické kotle) |
Školská zařízení | Z dnešního pohledu již nerelavantní. Využívají se spíše kotle na peletky u menších obecních škol. |
Administrativní budovy | nerelevantní |
Hotely | Pro horské chaty, chalupy, hotely relevantní |
Obchodní centra | nerelevantní |
Sklady | U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost |
Výrobní podnik | U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost |
Zemědělský výroba | U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost |
Těžký průmysl | U podniků zpracovávající dřevo jsou tyto zdroje efektivním zdrojem. Podnikatelé mohou žádat o státní příspěvek z Operačního programu podnikání inovace pro konkurenceschopnost |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
Biomasa | Téměř jakákoli hmota organického původu, ať už rostlinného či živočišného. V kontextu s energetickými zdroji se většinou jedná o dřevní odpad, slámu a další zemědělské zbytky a odpad, ale i exkrementy užitkových zvířat. | |
Biopalivo | Produkt vzniklý úpravou biomasy, který dále slouží jako palivo. Energie obsažená v biopalivech se při spalování uvolňuje v zásadě ve formě tepelné energie, jež je dále využitelná. Biopaliva se podle konzistence dělí na paliva tuhá, plynná a kapalná. | |
Hořák | Součást kotle. Hořáky se dělí na atmosferické či přetlakové s ventilátorem. Dále se pak dělí podle materiálu a druhu paliva. V současné době se setkáme jak s litinovými, kovovými, žlabovými retortovým hořákem pro spalování uhlí a pelet aj. | |
Kotel | Dle zákona č.406/2000 sb. je kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce. | |
Kotel na biomasu | Druh kotle na tuhá paliva. Kotle na biomasu vyrábějí teplo spalováním kusového dřeva, pelet, štěpky, případně obilí. Lze je dále rozdělit podle druhu používaného paliva (jednodruhové, více druhů paliva), způsobu přidávání paliva (ruční přidávání, automatické kotle), jejich umístění (interiérové kotle, kotle do technické místnosti) a technologie spalování (např. pyrolytické). Protože biomasa patří mezi ekologické zdroje vytápění, jsou kotle na biomasu většinou zvýhodněny v dotačních programech. | |
Peletky | Granule získané vysokotlakým lisováním. V energetice jde především o dřevní hmotu, ale může jít i o byliny (sláma, šťovík, křídlatka...) a byly pokusy i se zpracováním papíru. Mohou být různě vlhké a obsahovat různé procento nespalitelných látek, což je určující pro výhřevnost. | |
Plnometr | Plnometr, také plný nebo pevný metr dřeva je účetní jednotka a můžeme si jej představit jako krychli o hraně jeden metr, se 100 % dřeva. Metoda se nazývá kubírování, také krychlení dřeva. | |
PRM | Prostorový metr skládaný. Prostorový metr znamená také objem 1 m³, ale s různým podílem dřeva a vzduchu. Můžeme si jej představit jako jednotlivou paletu, hráň kuláčů vyskládaných v lese. | m3 |
PRMS | Prostorový metr sypaný. Dřevo naštípané volně sypané do prostoru 1m x 1m x 1m. | m3 |
Prostorový metr skládaný | Objem 1x1x1 m zcela vyplněný skládanými poleny (zkratka PRM). Přibližně 75 % dřevní hmoty (zbytek je vzduch).Zdravé bukové dřevo váží průměrně 750 kg. | |
Prostorový metr sypaný | Objem 1x1x1 m zcela vyplněný vsypanými poleny (zkratka PRMS). Přibližně 50% dřeva a 50% vzduchu. Zdravé bukové dřevo váží průměrně 500 kg. | m3 |