Tento typ tepelných čerpadel patří mezi velmi významné systémy. Vzhledem k jeho provozu vůči venkovním klimatickým podmínkám můžeme tento systém hodnotit jako „nejstabilnější“. Tepelná čerpadla typu země/voda jsou většinou provozována v bivalentním provozu, to znamená, že pod bodem bivalence (teplota kolem -5°C až -8°C) připíná doplňkový zdroj tepla (zpravila elektrokotel) a tepelnou pohodu zajišťují oba zdroje současně. V některých případech je můžeme provozovat i monovalentně, což má svoje výhody a nevýhody.
Jedná se o zařízení, které je umístěno uvnitř objektu, většinou v technické místnosti. Na trhu naleznete jak provedení kompaktní (tepelné čerpadlo včetně zásobníku na teplou užitkovou vodu a doplňkového zdroje), tak provedení standardní (pouze tepelné čerpadlo).
Jeho jedinou nevýhodou jsou zemní práce, které jsou s jeho instalaci velice úzce spjaty. Pro čerpání tepla ze země potřebujeme buď zemní kolektor (někdy též označovaný jako horizontální kolektor), nebo geotermální vrty (zde se můžeme setkat i s označením vertikální kolektor). Prvně jmenovaný zdroj tepla vyžaduje rozsáhlé zemní práce, resp. dlouhé výkopy. Ty se ovšem dají pořídit poměrně levně v porovnání s geotermálními vrty. Vertikální kolektory jsou jednou z nejdražších položek v rozpočtu celého systému vytápění objektu.
Zemní kolektor pro primární stranu tepelného čerpadla země-voda
Orientační měrné náklady |
Na vytápění: 120 000 + 10 000*výkon v kW
|
Orientační energetická vydatnost vrtu | Podle druhu zeminy 20-100 W/m hlouby. Suché sedimenty maji nejnižší vydatnost kolem 20 W/mPevné horniny s vysokou tepelnou vodivostí 70-80 W/mHorniny s průsakem spodní vody cca 100W/m |
Orientační plocha zemních kolektorů | Suchá, nesoudržná půda cca 10 W/m2Soudržná, vlhká půda cca 20–30 W/m2Vodou nasycený písek/štěrk až 40 W/m2 |
Cena samotného kompresoru | 40 a 60 tis. Kč/kompresor |
Životnost | 15-20 let |
Orientační cena energie ze zdroje | 0,6-0,8 Kč/kWh podle COP TČ |
Návratnost | Záleží na původním zdroji vytápění. V případě přechodu z biomasy (např. štípané dřevo) na tepelné čerpadlo je TČ nenávratné díky vyšší ceně energie. V případě přechodu z elektrokotle je návratnost pod 10 let. |
Pro vyčíslení množství paliva, ročních nákladů na energie a porovnání s ostatními palivy a zdroji je vhodné použít například kalkulačku "Porovnání nákladů na vytápění" na portálu tzbinfo:
https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info
Silné stránky
Příležitosti
Mýty
Slabé stránky, hrozby
Tepelné čerpadlo typu vzduch - voda
Tepelné čerpadlo typu voda - voda
Tepelné čerpadlo typu vzduch - vzduch
Plynové absorpční tepelné čerpadlo
Rodinné domy | Relevantní. Možno získat státní příspěvek jak z krajské kotlíkové dotace určenou na výměnu kotlů na uhlí 1. a 2. emisní třídy napojených do otopné soustavy nebo lze využít dotace Nová zelená úsporám určenou na výměnu elektrokotlů za tepelné čerpadlo. |
Bytové domy | Díky nutné větší hloubce vrtů většinou nerelevantní. V případě pasivních bytových domů lze pak o TČ země-voda již uvažovat. |
Školská zařízení | Většinou díky nutné větší hloubce vrtů nerelevantní. Možnost získání dotace z Operačního programu životního prostředí PO 5.1, |
Administrativní budovy | Nerelevantní. Pouze ojediněle se objevují instalace TČ země-voda z pilotů. Možnost získání dotace z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost. |
Hotely | Relevantní, dotaci lze získat pouze přes finanční nástroj (bezúročnou půjčku) od Českomoravské hypoteční banky – program ÚSPORY ENERGIE |
Obchodní centra | Nerelevantní. Pouze ojediněle se objevují instalace TČ země-voda z pilotů. |
Sklady | Skladové prostory je většinou vhodné vytápět sálavými panely nebo plynovými teplovzdušnými jednotkami. |
Výrobní podnik | Díky nutné větší hloubce vrtů většinou nerelevantní. Možnost získání dotace z Operačního programu podnikání inovace pro konkurence schopnost |
Nejpoužívanější pojmy | popis | jednotka |
---|---|---|
AZE | Alternativní zdroj energie. Někdy také jako netradiční zdroje energie. Patří do skupiny obnovitelných zdrojů, ale pro svojí funkci potřebují energii z fosilních paliv. Například tepelné čerpadlo elektřinu z energetického mixu ČR (cca 60% uhlí) nebo kogenerační jednotka zemní plyn pro výrobu elektřiny. Pouze v případě, že tepelné čerpadlo 100 % odebírá energii ze sítě z obnovitelných zdrojů, lze v krajním případě i o tepelném čerpadle mluvit jako o obnovitelným zdroji. | |
COP | Topný faktor. Bezrozměrové číslo COP udává poměr topného výkonu ku příkonu tepelného čerpadla. Čím je vyšší topný faktor, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože je jeho provoz levnější. Topný faktor také závisí na rozdílu teplot v primárním a sekundárním okruhu. Čím je rozdíl teplot nižší, tím je topný faktor vyšší. | (-) |
D57d | Distribuční tarif elektrické energie od roku 2017 jak pro tepelné čerpadlo či elektrické vytápění (20h nízký tarif). Dříve pro TČ D56d. Podnikatelská sazba zůstává C56d. | |
EHPA | Evropská značka kvality tepelných čerpadel (někdy také značka kvality Q). | |
Energetický koš | Energetický (geotermální) koš je vhodná aplikace, kde není prostor pro klasický zemní plošný kolektor a není možné z jakéhokoliv důvodu provádět hlubinné vrty, se jeví jako velmi ekonomicky zajímavá varianta využití Geotermálních Energetických Košů - zkráceně GEK. Odběr se realizuje ve vrchních geologických vrstvách, kde stále ještě dochází k regeneraci slunečním zářením a sáknutím povrchové vody. | |
Geotermální koš | Viz energetický koš. | |
Hlubinný vrt | Není-li k dispozici dostatečné velká plocha pozemku pro položení plošného kolektoru, je možné ukládat kolektor do hlubinného vrtu. V závislosti na tepelných ztrátách domu se hloubí jeden nebo více vrtů o hloubce á 80 až 150 m. Podle druhu zeminy je vydatnost vrtu cca 20-50 W/m hloubky vrtu. Vrty je možné provádět u novostaveb i pod základovou deskou domu. Vzdálenost mezi vrty by měla být ideálně 1/10 hloubky. | |
Pasivní chlazení | Volné chlazení bez použití kompresorů chladícího okruchu. U tepelných čerpadel země-voda je tento termín brát ve smyslu oběhu chladiva zemí (vrtem) pomocí oběhového čerpadla bez sepnutí tepelného čerpadla. | |
plošný kolektor | Plastové hadice uložené v zemi v hloubce cca 1 metr, v kterých koluje nemrznoucí směs. Tato směs se v zemi ohřívá a odevzdává své teplo v tepelném čerpadle země-voda. | |
SCOP | Sezónní topný faktor. Obvykle se pohybuje u kompresorových tepelných čerpadel mezi 2,5 a 4,2, u absorpčních tepelných čerpadlech pak kolem 1,5. Udává průměrný topný faktor za topnou sezónu, tedy poměrvyrobeného tepla za topnou sezónu ku spotřebované pohonné energii. Čím je vyšší topný faktor, tím lepší je tepelné čerpadlo, protože je jeho provoz levnější. Topný faktor také závisí na rozdílu teplot v primárním a sekundárním okruhu. Čím je rozdíl teplot nižší, tím je topný faktor vyšší. | |
Tepelná ztráta domu | Únik tepla z budovy do okolí. Jde tedy o ztracený tepelný výkon prostupem a větráním. Udává se pro určitou výpočtovou teplotu (např. při -12 °C, -15 °C dle lokality). Hodnota se uvádí běžně v kW. | kW |
Tepelné čerpadlo | Stroj, který využívá tepelnou energii okolního prostředí (vzduchu, země, vody) o nízké teplotě a převádí ji do teplonosné látky o vyšší teplotě tak, aby teplo bylo využitelné. | |
Vydatnost zeminy | Parametr udává, kolik energie lze odebrat ze zeminy na m2 nebo na bm hloubky vrtu. Tento údaj se zjištuje hydrogeologickým průzkumem. Hodnota se pohybuje kolem 10-40 W/m2 či 5-30 W/bm. Čím více vodou nasycená zemina, tím vyšší hodnota vydatnosti. |
Základní zásady návrhu plošného zemního kolektoru pro tepelné čerpadlo země/voda
https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla