Pasivní dům

Pasivní dům je pojem zavedený pro domy s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění. Lze je posuzovat buď podle českých norem, nebo podle mezinárodního standardu. Posuzování podle mezinárodního standardu PHPP je náročnější. 

Pasivní domy musí splňovat několik požadavků, mezi které patří maximální potřeba tepla na vytápění, definovaná vzduchotěsnost a maximální spotřeba celkové primární energie. 

Samozřejmostí je řízené větrání s rekuperací tepla, které nejen že šetří energii potřebnou na vytápění, ale automaticky udržuje v místnostech dostatečně čerstvý vzduch.

Vzhledem k tomu, že české požadavky jsou poměrně nízké, není stavba pasivního domu složitá záležitost, a naopak přinese spoustu výhod.

První pasivní domy byly v ČR postaveny v Koberovech, kde jeden dům stále slouží jako ukázkový. Domy jsou převážně teplovzdušně vytápěné, zdrojem tepla jsou tepelná čerpadla země/voda, na střeše lze pak najít solární termické kolektory a fotovoltaicky systém pro výrobu elektřiny.

Centrum pasivního domu každoročně pořádá dny otevřených dveří pasivních domů, kde je možné navštívit jeden z mnoha domů přihlášených do této akce a popovídat si s majiteli domu.

viz http://www.pasivnidomy.cz/

Soubor pasivních domů v Koberovech

Měrné ceny, úspory, návratnosti

Zvýšení ceny projektu pasivního domu proti běžnému projektu	0 – 40000 Kč/projekt
Zvýšení ceny stavby pasivního domu proti běžnému domu	0 – 10 %
Úspora komodity lokální	teplo
Úspora komodity globální	dle konkrétního paliva
běžná návratnost instalace	0 – 5 let
Na čem závisí návratnost	Na kvalitě projektu, s nímž je dům srovnáván
Provozní náklady ostatní	čtvrtinové proti běžnému domu
Dotace	Lze získat dotace, výše i podmínky se liší dle typu budovy. Viz program Nová zelená úsporám
orientační roční náklady na provoz domu	do 10 000 Kč/rok

Spočtěte si sami

Pro návrh pasivního domu lze využít celoevropsky uznávaného nástroje PHPP (Passive House Planning Package). 

Českou verzi tohoto nástroje lze stáhnout na stránkách Centra Pasivního Domu (CPD)

http://www.pasivnidomy.cz/planovaci-nastroj-phpp-2007-cz-ceska-verze/t326 

Výhody, nevýhody, mýty

Související úsporné opatření

Inteligentní budova
Ostrovní dům

Teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla

Lokální (pokojová) jednotka s rekuperací tepla

Čidla CO2, větrání dle koncentrace

Decentrální jednotka s rekuperací tepla

Centrální větrací jednotka s rekuperací

ze sekce VYTÁPĚNÍ je pak možné dohledat články o vhodných zdojích tepla pro pasivní dům

FAQ

Co je pasivní dům a jaké jsou jeho hlavní principy?
Pasivní dům je definován jako stavba s extrémně nízkou spotřebou energie na vytápění a chlazení, která zároveň zajišťuje vysoký komfort vnitřního prostředí po celý rok. Klíčové principy pasivního domu spočívají v inteligentním využívání dostupných zdrojů energie a minimalizaci energetických ztrát. Toho je dosaženo především maximálním využitím pasivních solárních zisků díky optimální orientaci budovy a velkým proskleným plochám na jih, dále využitím vnitřních tepelných zisků generovaných obyvateli a spotřebiči. Základem je však dokonalá, vysoce izolovaná a vzduchotěsná obálka budovy, která minimalizuje tepelné ztráty prostupem a infiltrací. Díky těmto opatřením pasivní domy často nepotřebují tradiční otopný systém; vytápění je mnohdy zajištěno pouhým dohřevem přiváděného čerstvého vzduchu v systému řízeného větrání s rekuperací tepla.

Jaká jsou závazná kritéria pro certifikaci pasivního domu?
Certifikace pasivního domu, ať už podle českých standardů (Centrum pasivního domu - CPD) nebo mezinárodně uznávaného Passivhaus Institutu (PHI), je založena na splnění několika klíčových kritérií:

Měrná roční potřeba tepla na vytápění: Nesmí překročit 15 kWh/(m²a) (kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok). Alternativně lze použít kritérium maximální topné zátěže, která by neměla přesáhnout 10 W/m².
Neprůvzdušnost obálky budovy (n₅₀): Při tlakovém rozdílu 50 Pascalů mezi interiérem a exteriérem nesmí intenzita výměny vzduchu přes netěsnosti překročit 0,6 h⁻¹. To znamená, že za hodinu se nesmí netěsnostmi vyměnit více než 60 % vnitřního objemu vzduchu. Toto kritérium se ověřuje tzv. Blower Door testem.
Celková potřeba primární energie (PE) / Obnovitelná primární energie (PER): Toto kritérium hodnotí veškerou energii spotřebovanou na provoz domu (vytápění, chlazení, teplá voda, ventilátory, osvětlení, spotřebiče), přepočítanou na primární energii s ohledem na účinnost výroby a distribuce. Dle českých standardů CPD nesmí celková potřeba primární energie překročit 120 kWh/(m²a). Dle standardu PHI "Passive House Classic" nesmí potřeba obnovitelné primární energie (PER) překročit 60 kWh/(m²a). Tento rozdíl poukazuje na důraz kladený PHI na využívání obnovitelných zdrojů.
Komfort v letním období: Četnost hodin s teplotou v interiéru nad 25 °C by neměla překročit 10 % z celkového počtu hodin v roce.
Splnění těchto kritérií vyžaduje komplexní přístup k návrhu a výstavbě a pečlivou optimalizaci všech navazujících prvků.

Jaké konstrukční a technologické požadavky jsou typické pro pasivní dům?
Dosažení parametrů pasivního domu vyžaduje důsledné dodržování specifických konstrukčních a technologických principů, zaměřených především na:

Obálku budovy: Nezbytná je nadstandardní tepelná izolace všech konstrukcí (stěny, střecha, podlaha) s velmi nízkými hodnotami součinitele prostupu tepla (U). Typické tloušťky izolací se pohybují v desítkách centimetrů (např. 28-45 cm ve stěnách, 30-50 cm ve střeše, 16-30 cm v podlaze). Okna a dveře musí být vysoce kvalitní, s izolačním trojsklem a zateplenými rámy, s celkovým součinitelem prostupu tepla okna (Uw) ≤ 0,8 W/(m²K).
Minimalizace tepelných mostů: Místa se zvýšeným únikem tepla v konstrukci musí být eliminována nebo pečlivě řešena speciálními prvky a detaily.
Vzduchotěsnost: Obálka budovy musí být dokonale vzduchotěsná, s požadovanou hodnotou n₅₀ ≤ 0,6 h⁻¹. K tomu se používají speciální vzduchotěsnicí vrstvy (fólie, omítky, desky) a důsledné utěsnění všech spár a prostupů. Vzduchotěsnost se ověřuje Blower Door testem.
Systém řízeného větrání s rekuperací tepla: Vzduchotěsná obálka vyžaduje instalaci ventilačního systému, který zajišťuje stálý přísun čerstvého, filtrovaného vzduchu a odvod znehodnoceného vzduchu. Rekuperační jednotka předává teplo z odváděného vzduchu přiváděnému vzduchu s účinností minimálně 75 %.
Vytápění a příprava teplé vody: Díky minimálním ztrátám je potřeba tepla na vytápění velmi nízká a často postačuje dohřev větracího vzduchu. Pro přípravu teplé vody se volí efektivní systémy, často s využitím obnovitelných zdrojů (solární kolektory, tepelná čerpadla).
Orientace a tvar budovy: Pro optimalizaci pasivních solárních zisků se upřednostňuje orientace hlavních obytných místností a prosklených ploch na jih. Tvar budovy by měl být kompaktní a s co nejmenším počtem výčnělků pro minimalizaci ochlazované plochy.

Jak se pasivní dům liší od nízkoenergetického domu a domu s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB)?
Pasivní dům představuje nejvyšší současný standard energeticky úsporného stavitelství a liší se od ostatních standardů především přísnějšími požadavky na:

Měrnou potřebu tepla na vytápění: U pasivního domu je limit ≤ 15 kWh/(m²a), zatímco u nízkoenergetického domu je to obvykle < 50 kWh/(m²a) a u nZEB v ČR se hodnoty mohou pohybovat v širším rozmezí, často nad 24 kWh/(m²a) a někdy i nad 50 kWh/(m²a).
Neprůvzdušnost obálky budovy: Pasivní dům vyžaduje n₅₀ ≤ 0,6 h⁻¹, zatímco u nízkoenergetických domů s rekuperací je požadavek obvykle ≤ 1,0 h⁻¹ (dle norem ČR) a u nZEB záleží na způsobu větrání.
Celková potřeba primární energie: Pasivní dům má přísnější limity (≤ 120 kWh/(m²a) celková PE dle CPD, ≤ 60 kWh/(m²a) PER dle PHI) než nZEB definovaný v české legislativě, kde se hodnoty neobnovitelné PE pohybují výše (často 80-182 kWh/(m²a)).
Standard nZEB je legislativně vynuceným minimem pro nové budovy v EU, které má za cíl posunout běžnou výstavbu směrem k vyšší energetické účinnosti a pokrytí spotřeby z obnovitelných zdrojů. Pasivní dům požadavky nZEB bez problémů splňuje a často i výrazně překračuje. Nízkoenergetický dům je mezistupeň mezi běžnou výstavbou a pasivním domem, s mírnějšími požadavky především na izolaci a vzduchotěsnost.

Jaké jsou ekonomické aspekty výstavby a provozu pasivního domu?
Ačkoliv počáteční investiční náklady na pasivní dům mohou být vyšší než u běžné novostavby, dlouhodobé ekonomické přínosy jsou značné.

Investiční náklady: Vícenáklady oproti běžné novostavbě se v závislosti na optimalizaci projektu a technologiích pohybují od 0 % do přibližně 10 %. Hlavní položky, které mohou navyšovat náklady, jsou silnější izolace, kvalitnější okna a dveře, řešení tepelných mostů, pečlivá vzduchotěsná vrstva a především systém řízeného větrání s rekuperací tepla.
Provozní náklady: Roční náklady na vytápění pasivního domu jsou dramaticky nižší než u běžné novostavby (např. 3 600 Kč vs. 18 000 Kč pro modelový dům). Pasivní dům spotřebuje na vytápění maximálně 15 kWh/(m²a), zatímco běžný dům 80-140 kWh/(m²a).
Návratnost investice: Díky výrazným úsporám na energiích a dostupným dotačním programům (např. Nová zelená úsporám v ČR) může být návratnost vícenákladů poměrně rychlá, například do 5 let u pasivního domu s využitím dotace. Bez dotace by byla návratnost delší (18-37 let), ale rostoucí ceny energií ji zkracují.
Financování a dotace: Dotační programy, jako je Nová zelená úsporám v ČR, poskytují významnou finanční podporu na výstavbu pasivních domů, která může pokrýt nebo výrazně snížit vícenáklady. Například dotace na pasivní dům může činit 350 000 Kč a na pasivní dům s OZE (Pasiv+) až 500 000 Kč.
Investice do pasivního domu tak přináší nejen úspory, ale i větší energetickou bezpečnost a předvídatelnost budoucích nákladů na bydlení.

Jaké jsou hlavní přínosy pasivního domu pro uživatele?
Kromě ekonomických úspor nabízejí pasivní domy uživatelům řadu významných přínosů pro kvalitu bydlení a komfort:

Vysoký tepelný komfort: Stabilní a rovnoměrná teplota v interiéru po celý rok, vysoké povrchové teploty vnitřních konstrukcí eliminující pocit chladu sálajícího od stěn a oken, minimální riziko průvanu.
Stále čerstvý a čistý vzduch: Nepřetržitý přísun filtrovaného venkovního vzduchu a odvod znehodnoceného vzduchu díky systému řízeného větrání s rekuperací. Filtry zachycují prach, pyly a alergeny, což je ideální pro alergiky.
Klidné prostředí: Kvalitní okna a vzduchotěsná obálka výrazně snižují pronikání hluku z venčí.
Zvýšená hodnota nemovitosti: Certifikovaný pasivní dům s prokazatelně nízkými provozními náklady a vysokým komfortem má vyšší tržní hodnotu a je atraktivnější.
Dostatek přirozeného světla: Architektonický návrh často počítá s velkými prosklenými plochami na jih, což zajišťuje prosvětlený interiér.

Co znamená certifikace pasivního domu a proč je důležitá?
Certifikace pasivního domu je proces nezávislého ověření, zda navržená a postavená budova splňuje přísná kritéria pasivního standardu definovaná uznávanými institucemi (např. Passivhaus Institut - PHI, Centrum pasivního domu - CPD). Certifikát slouží jako záruka kvality pro investora, že dům skutečně dosahuje deklarovaných energetických parametrů a uživatelských přínosů. Proces certifikace obvykle zahrnuje kontrolu projektu (např. pomocí softwaru PHPP), dílčí inspekce během výstavby a finální testy, jako je Blower Door test. Důležitost certifikace spočívá v tom, že pasivní domy jsou technicky náročné a jejich úspěch závisí na preciznosti návrhu a provedení. Certifikační proces pomáhá minimalizovat riziko chyb a zajišťuje, že investice do vyššího standardu přinese očekávané výsledky.

Jaký je environmentální dopad pasivních domů a jaká je jejich role v budoucím vývoji stavebnictví?
Pasivní domy mají významný pozitivní environmentální dopad, především díky dramaticky snížené spotřebě energie na provoz. Nižší spotřeba energie, zejména pokud je vyráběna z fosilních paliv, vede k výrazné redukci emisí skleníkových plynů, zejména CO₂, které jsou hlavním faktorem klimatických změn. Koncept pasivního domu je v souladu s principy udržitelného rozvoje a představuje udržitelnou volbu bydlení.

V kontextu budoucích energetických a klimatických cílů hrají pasivní domy klíčovou roli. Legislativa EU (směrnice EPBD) a členských států směřuje k postupnému přechodu na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB) a výhledově na budovy s nulovými emisemi (od roku 2030 pro nové budovy). Principy a technologie pasivních domů představují osvědčený základ pro dosažení těchto ambiciózních cílů. S rostoucím důrazem na celkovou environmentální stopu budov se do popředí dostává i problematika tzv. zabudovaného uhlíku (emise spojené s výrobou a výstavbou), což povede k většímu zohledňování životního cyklu budov (LCA) a výběru materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. Pasivní standard se tak vyvíjí a integruje širší aspekty udržitelnosti, aby se přiblížil budoucím požadavkům na budovy s nulovými emisemi.

Reference

Centrum pasivního domu

Externí články, publikace

Dřevo nebo zděný dům?
Využití slámy v soudobé architektuře a stavitelství